Trvalky, jinak také pereny (od latinského slova perennis – vytrvalý), tvoří nesmírně bohatou a různorodou skupinu okrasných rostlin. Pěstujeme je nejčastěji na trvalkových, smíšených záhonech, ale používají se i na obruby cestiček, zpestření trávníkových ploch a různých zákoutí, jako solitery a také na mnoha specializovaných stanovištích, jakými jsou skalky, rašeliniště, vřesoviště, mokřady, vodní nádrže apod. Zcela nepostradatelnými jsou v zahradách víkendových chat a chalup.

Každý začátek je těžký a u pěstování to platí také. Nám však pomohou zahradnické a semenářské firmy a zahradní centra, kde nejenom nakoupíme kvalitní sadbu a osivo, ale s výběrem poradí zkušení odborníci.

Volba druhů je důležitá vzhledem k tomu, že každá rostlina má trochu jiné požadavky. Levandule či mateřídoušky ve stínu dlouho nevydrží, netřesky na podmáčené půdě uhnijí a prvosenkám se na suchém, slunném místě také dařit nebude. Naštěstí existuje velká skupina rostlin, které nejsou přísně vyhraněné a v určitém rozmezí podmínek stanoviště se přizpůsobí.

Trvalkový záhon

Kdo by nechtěl mít výhled, například z okna kuchyně, na pestrý rozkvetlý záhon, který pokvete od časného jara do pozdního podzimu? Důležitou roli bude hrát, kromě nároků na stanoviště, výška rostlin, doba kvetení a barva květů. Také tvar záhonu má estetickou úlohu. Záhon by měl být tak široký, abychom mohli umístit tři až čtyři řady. Osazujeme nepravidelně. Nejvýraznější rostlinu či rostliny nedáváme na střed nebo osu záhonu, ale poněkud stranou. Pokud na jednu stranu záhonu umístíme výrazný prvek, zrcadlově na druhou stranu vysadíme "jako ozvěnu" obdobný, ale o něco méně vzrůstný druh. Musíme si však uvědomit, že rostlina, která je v určité době dominantní, se může stát po odkvětu zcela nenápadnou. V té době se stává dominantou jiná rostlina. Nízké rostliny umisťujeme do popředí, aby nebyly překryty vzrůstnějšími druhy.

Výsadba

Obvykle vysazujeme trvalky na jaře nebo na podzim. Silné sazenice předpěstované v kontejnerech můžeme vysazovat během celého vegetačního období. Hustotu výsadby podřídíme velikosti rostlin a rychlosti jejich rozrůstání. Přehoustlá výsadba rostliny oslabuje, příliš řídká nevypadá pěkně, stává se cílem plevelů, rychle vysychá a trvá dlouho, než se zapojí. Po výsadbě je nezbytná vydatná zálivka.

Ošetřování

Během celého vegetačního období odstraňujeme plevele a podle potřeby zaléváme. Dobře zakořeněné trvalky zaléváme s větším časovým odstupem, přibližně jeden až dva týdny, zato vydatně. Neškodí občasné prokypření půdy, popřípadě nastýlání (mulčování) povrchu půdy vhodným materiálem (posekaná tráva, drcená kůra, rašelina). Nastýlka šetří vláhu a brání prorůstání plevelů. Odstraňujeme odkvetlé květy, aby se trvalky tvorbou semen zbytečně nevyčerpávaly, a žloutnoucí listy.

Využití

Trvalky jsou důležitým prvkem zahradní architektury a neměly by působit samoúčelně. Velmi vhodné jsou trvalkové výsadby na přechodu skupin jehličnanů i listnáčů, do trávníkových ploch, ale třeba i do štěrbin suchých zídek. V některých případech mohou též vhodně nahradit trávník. Uplatnění je velmi široké. V neposlední řadě nás potěší jejich čerstvé květy ve váze a sušené květy nebo části rostlin v suchých aranžmá.