Krby
Krby jsou v z uvedených prvků v současné době nejvyhledávanějším řešením. Důvod je prostý: krb můžeme využít, když chceme pro sebe či přátele připravit přírodní lahůdku, nebo tehdy, když se chceme uklidnit pohledem na plameny a vychutnat pocit klidu a bezpečí, který oheň evokuje.
Vzhledem k tomu, že krby jsou pouvažovány za větší zahradní stavby, musíme být nadmíru obezřetní při výběru typu, barvy a umístění. Venkovní krb umisťujeme na krytém místě buď v návaznosti na dům, nebo na terase či u svahu.
Konstrukce zahradních krbů je jednodušší než u krbů interiérových. Nemusíme se starat o přístup vzduchu, nepotřebujeme kouřovou klapku a ani kouřovou komoru.
Při volbě konstrukčního materiálu musíme mít na paměti střídání ročních období. Z tohoto důvodu nelze používat dřevo a jiné mrazu nevzdorné materiály. Nejlépe se hodí přírodní kámen a cihly, ale volbu je třeba podřídit architektonickému stylu domu a zahrady. Menší odchylky si však můžeme dovolit v případě, že zahrada je dostatečně velká a krb umístěn ve větší vzdálenosti od domu.
Pokud si chceme vybudovat krb svépomocí, zdíme dno a vnitřní stěny ohniště šamotovými cihlami, které při vysokém žáru nepraskají. Nejčastěji budujeme zahradní krb o hloubce 40 cm, výšce krbového otvoru 50 cm a šířce 70 cm. Výška komínu může být až čtyři metry - v tom případě je průřez v nejvyšším místě 20 x 20 cm. Komín krbu osadíme proti zatékaní stříškou, nejlépe měděnou, kterou umístíme 20 až 30 cm nad komín. V bočních zdech krbového otvoru zazdíme trubky pro vidlici na rožnění.
Nad dno ohnište ve výšce 5 až 10 cm umístíme rošt ze svařených ocelových prutů, kterým podmiňujeme dobrý tah a hoření. Rozteč jednotlivých prutů by měla být taková, aby nám tudy nepropadávalo dřevěné uhlí. Okraje roštu můžeme vyvýšit, čímž zabráníme případnému vypadávání polen.
Při stavbě krbu bychom měli myslet též na prostor ke skladování a odkládání krbového nářadí, surovin, které používáme při grilování (tzv. manipulační deska) a v neposlední řadě prostor ke skladování topiva.
Zatímco v 70. a 80. letech bylo téměř pravidlem, že chtěl-li mít někdo na zahradě krb, musel si jej postavit svépomocí, dnes nabízí trh dostatečné množství různých typů hotových krbů. Nespornou výhodou je záruční doba, možnost dodávky nadstandardního vybavení a případně i náhradních dílů. Téměř všechny nabízené výrobky jsou mobilní - lze je snadno přemisťovat, většinou je stačí na vybraném místě umístit na vodorovnou, ohnivzdornou plochu.
Nedílnou součástí zahradního krbu je otop. Volbu podřizujeme účelu: zatímco pro přípravu grilovaných či rožněných pokrmů jsou nejvhodnější řeřavé uhlíky či osvědčené dřevěné uhlí, k uzení potřebujeme dřevo z ovocných stromů, nejlépe z peckovin. Nezapomeňme, že dřevěné uhlí nehoří, pouze žhne a doutná. Nejlépe je rozdělat oheň pomocí dřevěných třísek a ještě na žhavé zbytky rozložit tenčí vrstvu dřevěného uhlí. K rozdmýchání používáme zvláštní dmychadla, nebo tekutý líh - s ním však opatrně a pouze v nepatrném množství před tím, než se začne připravovat maso.
V případě, že uvážlivě vybereme z bohaté nabídky ten typ ohniště, krbu či grilu, který bude nám, naší zahradě a domu blízký a budeme dodržovat bezpečnostní podmínky (zacházíme s jedním ze živlů), připravíme sobě, svým blízkým a přátelům chvilky plné pohody, na které se nezapomíná.
