Dobrá výživa růžím prospívá
V prvním roce po výsadbě nemusíme hnojit. V následujících letech přihnojujeme v několika etapách a růže se nám za vhodnou péči odvděčí krásnými květy a dobrým zdravotním stavem.
Než usne růžová zahrada
Etapy přihnojování:
1. Časně v předjaří plným hnojivem, např. Cererit v dávce 30 až 60 g na m2. Na trhu je mimo zmíněného celá řada hnojiv zajišťujících komplexní výživu. Pod pojmem plná rozumíme hnojiva s obsahem základních prvků (N, P, K, Mg) i mikroprvků důležitých pro dobrý růst, vývoj a nasazení na květ.
2. Uprostřed května, kdy růže začínají tvořit poupata, přihnojíme roztokem rychle účinkujícího plného hnojiva, které je v nabídce od mnoha firem spolu s návodem k použití.
3. Koncem června opakujeme hnojivou zálivku stejným způsobem.
4. Koncem října až začátkem listopadu rozhodíme mezi růže draselné a fosforečné hnojivo.
Obecně platí, že pevná hnojiva je nutno do půdy zapravit, nesmíme je ponechat na povrchu. Tekutá hnojiva dodáváme těsně po závlaze, nikoli na vyprahlý záhon. Snížila by se jejich účinnost. Měli bychom rovněž počítat s tím, že časový rozvrh hnojení bude mírně posunut vlivem počasí nebo jiných faktorů.
Ukládání k zimnímu spánku
V jižněji položených zemích růže na zimu neopadává, v našich klimatických podmínkách na počátku nebo v průběhu zimy listy shazuje. Pro úspěšné přezimování je mimo vhodného výběru pozemku a odrůdy důležitý dobrý zdravotní stav a vyzrálé výhony rostlin. Důležité je ochránit rostliny před námrazou. Pokud toto neprovedeme, může dojít buď k úplnému zmrznutí, nebo k zplanění, kdy umrzne roub a jeho podnož pustí očka. Tak se může stát, že mezi šlechtěnými růžemi vyroste růže planá.
Od července již růže nehnojíme, aby letošní výhony mohly důkladně vyzrát a lépe odolávaly mrazu. Koncem léta už také neřežeme květy s dlouhými stonky, neokopáváme a zavlažujeme jen střídmě. Teprve v listopadu před zimním zakrytím půdu nakypříme a před prvními mrazy ještě důkladně zalijeme.
Růžím škodí až teplota kolem - 8oC a trvalejší mrazy. Nejlepší ochranou růží je zakrytí navršenou kyprou půdou. Před zakrytím zkrátíme příliš dlouhé a nevyzrálé výhony a půdou zasypeme střed růže, zejména krček. Pokud takto chráněná růže zmrzne, z částí zakrytých půdou vyraší nová očka. Zimní kryt odstraňujeme postupně až v dubnu, kdy již nehrozí větší mrazy.
Růže pěstované v nádobách buď přeneseme do mrazuprosté, tmavší místnosti, nebo je i s nádobou zakopeme do země. Nezapomeneme za bezmrazých dnů zalévat.
Většina u nás pěstovaných pnoucích růží mrazům odolává poměrně dobře i bez ochrany a i v případě většího namrznutí dobře obráží. Pouze růže pěstované u zdí a stěn je vhodné chránit před ostrým zimním a předjarním sluncem. Větší teplota u zdi podporuje rychlé rašení a narašené výhonky by noční mrazík spálil.
U stromkových druhů chráníme korunu vyplněním senem či slámou a svázáním výhonů, před mrazem chráníme také kmínek pomocí slámy a jutových pytlů.
