Botanické lilie (1)

Poslal(a) 10.07. 2007 15:56:49 (29543 čtenářů)

Lilium candidum

Slovo lilie pochází z řeckého slova leiron podobně jako jiné evropské ekvivalenty (ĺalia, Lilie, lily, lis, lilium, lilia, lilija, lirio, giglio atd.). Nejstarší vyobrazení lilie je asi 3500 - 4000 staré a bylo nalezeno na freskách na řeckém ostrově Santorin (lilie chalcedonskáL. chalcedonicum) a v ruinách paláce krále Minoa na ostrově Knóssos (lilie bělostnáL. candidum).

Ve starém Řecku byla lilie zasvěcena bohyni Afrodíté a také Artemidě a Heře. Odtud se kult lilie dostal k Římanům a lilie zdobily pomníky Diany a Venuše. Okvětní lístky dávali do podušek nebo je macerovali v oleji, který pak používali do koupele.

V severnějších krajích Evropy byla lilie bělostná symbolem čistoty, který přijali i křesťané. Lilie je proto často vyobrazena s Pannou Marií na gotických a renesančních obrazech. Lilie se pěstovaly v klášterech, odkud se rychle šířily do dalších zahrad.

V Číně jsou dochovány zprávy z druhého století n. l. o používání lilií v čínském lékařství. Ve 12. století Číňané rozlišovali několik druhů lilií (např. lilii kopinatolistou - L. lancifolium a stejnobarvou - L. concolor). Používali je k výživě - ze sušených cibulí mleli mouku, a to již od 10. století. Lilie tam byla vlastně užitkovou, nikoli okrasnou rostlinou.

O lilii chalcedonské se píše v Bibli, zprávy o dalších druzích se objevují od konce 16. století (lilie pacibulkatáL. bulbiferum, zlatohlaváL. martagon). V 18. století to byly lilie okázalá (L. pomponium), pyrenejská (L. pyrenaicum) a první americká lilie - lilie kanadská (L. canadense). Začátkem 19. století se do Evropy dostaly asijské druhy (lilie nízkáL. pumilum), stejnobarváL. concolor) a později i další druhy, většinou americké. Velkou pozornost vzbudily v minulém století japonské lilie (zlataváL. auratum a nádhernáL. speciosum) a jejich cibule se dovážely ve značném množství. Až začátkem tohoto století byly objeveny čínské trubkovité lilie, které se rychle staly velmi populárními. Mezi nejpozději poznané náleží lilie Macklinina (L. mackliniae), rodopská (L. rhodopeum), Soulieova (L. souliei) a stromní (L. arboricola) popsané v polovině dvacátého století.

Lilie tvoří rod Lilium, který je součástí čeledě liliovitých – Liliaceae, kde s velmi příbuznými rody Cardiocrinum, Nomocharis, Notholirion a Fritillaria tvoří podčeleď Lilioideae. K liliovitým náležejí i další známé květiny, jako jsou tulipány, hyacinty, sněženky, denivky aj. V přírodě jsou lilie rozšířeny v mírném pásu Eurasie od Španělska přes Rusko do Číny, Indie až Japonska. Dostaly se i do subtropických podmínek (Tchaj-wan). V Severní Americe se vyskytují od Kanady po Kalifornii a Floridu. Rozšířily se tam ze své pravlasti - z genetického centra v Asii.
Ukázka textu z knihy Pěstujeme Lilie, Břetislav Mičulka
Nakladatelství Brázda, s.r.o.
Braunerova 4, 180 00 Praha 8
Tel.: +420284841141, Fax.: +420284841141
www.ibrazda.cz

foto Hana Vymazalová

Články: botanické lilie

02.07. 2007
24.83 kB čtenářů
Pěstujeme lilie
10.07. 2007
10.72 kB čtenářů
Botanické lilie (2)
18.07. 2007
12.07 kB čtenářů
Evropanky
12.07. 2007
26.03 kB čtenářů
Pěstované lilie
15.02. 2008
62.97 kB čtenářů
Lilium - lilie
27.11. 2004
15.29 kB čtenářů
Cibulnaté rostliny
02.09. 2010
14.86 kB čtenářů
Cibuloviny - orientační hloubka výsadby
11.01. 2012
11.67 kB čtenářů
Lilie - klasifikace lilií
30.01. 2009
27.25 kB čtenářů
Lilium - lilie (1)
Diskusní fórum / Cibuloviny, hlíznaté rostliny
22.09. 2016
468 čtenářů
Cibule tulipánů
22.09. 2016
559 čtenářů
Kana - pěstování
05.08. 2016
16.89 kB čtenářů
Begónie - pěstování
19.04. 2016
1.07 kB čtenářů
Šafrán zahradní - jedlost?
15.04. 2016
18.73 kB čtenářů
Liliochvostec, Kleopatřina jehla - pěstování
17.04. 2015
25.75 kB čtenářů
Brambořík - množení
21.12. 2014
14.80 kB čtenářů
Chocholatice - Eucomis
04.11. 2013
44.54 kB čtenářů
Crocus sativus - pěstování
16.10. 2013
28.35 kB čtenářů
Jarní cibuloviny - výsadba
16.10. 2013
18.48 kB čtenářů
Montbrécie - pěstování
18.06. 2013
51.07 kB čtenářů
Amarylis - pěstování