Evropanky pocházejí z botanické sekce Lilium s jediným a nejdéle známým druhem - lilií bělostnou (L. candidum) a z druhů sekce Eurolirium (lilie chalcedonská – L. chalcedonicum, jednobratrá – L. monadelphum, Szovitsova – L. szovitsianum, pyrenejská – L. pyrenaicum, kraňská - L. carniolicum aj.) a jejich kříženců (candium nebo evropské hybridy). Rozšířeny jsou v Evropě až po Kavkaz.

Odrůdy tohoto oddílu se vyznačují menšími až středně velkými květy, bývá jich menší počet v krátkém hroznu bez sekundárních poupat, tvar mají zvonkovitý až turbanovitý. Barva je od bílé přes žlutou po oranžovou až červenou. Mohou být různě tečkované. Kvetou raně počátkem června, květy mírně voní nebo i zapáchají. Lodyha většinou slabě koření, listy jsou střídavé. Cibule je bílá až žlutavá. Semena klíčí pod- i nadzemně, často i pozdě.

Prvním hybridem tohoto oddílu je L. ×testaceum, kterou nalezl v roce 1836 F. A. Haag v Erfurtu. Dosavadní hybridizace v tomto oddílu byla vesměs málo úspěšná, i když se podařilo získat pěkné křížence. Většinou měli malou životnost a rostliny brzy odumíraly. Šlechtěním se zabýval P. Wyatt v Anglii. Pozoruhodnou odrůdu 'June Fragrance' vypěstoval Ch. Robinson z křížení lilie bělostné a jednobratré.

Pro potíže s pěstováním se hybridní lilie tohoto oddílu u nás ani nepěstují, vyskytuje se jen lilie bělostná, popř. její odrůdy.