Střešní zahrada je plocha osázená rostlinami nacházejícími se na konstrukci střechy. Takto jednoduše by mohl být definován předmět tohoto článku. Slovo extenzivní v jeho názvu znamená, že rostliny v této „zahradě“ jsou ponechány sami sobě, aby podle daných podmínek vytvořily vyvážené rostlinné společenstvo. Slovo zahrada však naznačuje, že zde lidská ruka přece jenom zasahuje a to tím, že vytvoří na střeše vhodné podmínky k růstu a sama tam rostliny vyseje nebo vysází. Dále je však již neošetřuje nebo jen výjimečně.

Prehistorie i současnost

Ozeleněné konstrukce lidských obydlí by bylo jistě možné nalézt již v prehistorickém období, kdy si naši předci začali stavět příbytky z přírodních materiálů a využívat izolačních vlastností půdy a hlíny. Ještě dnes je možné u některých afrických kmenů najít hliněná obydlí porostlá vegetací především travou. Zelené střechy v pravém slova smyslu jsou doloženy v severských státech Evropy již před více než 1000 lety. V krajích, kde bylo dřevo poměrně vzácné, byly střechy domů pokrývány několika vrstvami travních drnů položených na vrstvě březové kůry. Tyto střechy měly nejen výborné tepelně-izolační vlastnosti, ale byly schopné zadržet i velké množství vody z četných srážek. Se zatravněnými střechami se v severských státech můžeme setkat velmi často i dnes.

Dnes má extenzivní i intenzivní ozeleňování střech za cíl především zvýšit množství zelených ploch v silně zastavěném území a tím kladně ovlivnit kvalitu prostředí – čistotu a vlhkost ovzduší, teplotu atd. U rodinných domků či staveb na venkově hraje důležitou roli především estetika. Kdo by se z okna raději nedíval na kvetoucí porost rostlin než na šedou střechu garáže či dílny, kdo by se nechtěl pochlubit barevným kobercem místo „obyčejné“ střechy na zahradním domku. I váš zvířecí mazlíček (pes, králík, včela…) by mohl mít na střeše svého domova trochu zeleně, stačí jen zapojit fantazii. Střešní zahradu lze založit jak na ploché střeše, tak na střeše se sklonem do 30°. U většího sklonu je to již technicky náročné.

Rostliny žijí na konstrukcích střech i bez lidského přispění. V oblastech s vyšší vzdušnou vlhkostí např. na Britských ostrovech, je možné najít střechy porostlé mechy a lišejníky doslova na každém kroku, vegetační substrát pro ně není podmínkou přežití. Má-li být společenstvo na střešní konstrukci druhově bohatší nebo jsou-li vlhkostní podmínky na lokalitě méně příznivé, je nutné pro rostliny zřídit umělou vegetační vrstvu, která by poskytovala oporu kořenům a zadržovala vodu. Právě mocnost vegetační vrstvy (substrátu) v kombinaci s intenzitou slunečního záření, intenzitou větru a množstvím srážek v dané lokalitě rozhoduje o vhodnosti jednotlivých druhů rostlin pro růst na extenzivní zelené střeše.

O tom, jak vysokou vrstvu substrátu budeme schopni rostlinám nabídnout, rozhoduje především únosnost dané střechy. Protože kromě vrstvy substrátu musí konstrukce střechy unést izolaci proti vlhkosti, drenážní vrstvu, vrstvu proti prokořenění, filtrační vrstvu a v zimním období i sníh. Vždy je nutné předem vypočítat, zda daná střecha takové zatížení unese. Zakládáním střešních zahrad se zabývají specializované firmy a máte-li v úmyslu ozelenit střechu rodinného domu nebo jinou rozsáhlejší plochu, je vhodné se na ně obrátit. Právě z důvodu menšího zatížení střechy se extenzivní střešní zahrady zakládají na nižších vrstvách substrátu nejčastěji v rozmezí 2 – 12 cm.