Ptačí zob — často se užívá na stříhané tvary, proto se s květenstvím moc nesetkáváme
Kopinaté lesklé listy na hustých obloukovitých větvích opadávají až s prvními silnějšími mrazy, u některých forem fialově vybarvené vydrží až do nového jarního rašení. Drobné bílé voňavé květy (VI—VII) jsou směstnány v bohatých koncových latách. Plody jsou kulaté, leskle černé bobule s fialovou dužninou. Na keři někdy vydrží přes celou zimu.
Planě roste v Evropě a v západní Asii. Je jedním z nejlepších keřů na stříhané i volné živé ploty, naprosto nenáročný a dokonale otužilý. Svědčí mu slunce a polostín, půdu není třeba zvlášť vybírat.Ve všech částech, zejména plodech, obsahuje dosud málo probádané glykosidy (např. ligustrin). Toxicita je poměrně nízká, kromě toho mají bobule nepříjemně svíravou chuť. Otrava se projevuje zvracením a průjmem, podává se aktivní uhlí. Bez vážnějších následků se otravy ojediněle vyskytly u dětí. Ptáci plody horlivě pojídají. Sytě červená šťáva se v minulosti používala k přibarvování červených vín.
Podobné vlastnosti má ptačí zob vejčitolistý (L. ovalifolium HASSK.), s vejčitě eliptickými listy. Zvláště v teplejších oblastech se vysazuje v parcích, zahradách a do živých plotů.
Ukázka z knihy Jedovaté rostliny v bytě a na zahradě, Jan Novák
Nakladatelství Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
www.grada.cz
Nakladatelství Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
www.grada.cz
