Clematis heracleifolia - plamének
Plaménky patří společně s vistáriemi a pnoucími růžemi k nejznámějším a nejoblíbenějším pnoucím rostlinám. Velmi výrazně a bohatě kvetou. Jejich obliba ještě vzrostla s dovozem atraktivních velkokvětých kultivarů, především z Holandska a Polska. Objevují se též kultivary plnokvěté, dvoubarevné apod. Někdy však dovezené rostliny mohou pěstitele zklamat. Střídání teplot, tak časté během našeho zimního období, choulostivějším rostlinám nesvědčí.
Velká rodina
Bylo popsáno přes dvě stě botanických druhů plaménků. Většina z nich roste v Asii, především v Číně, Japonsku, Mongolsku, ale i na Sibiři, v Himálaji, Malé Asii. Také Evropa má své domácí druhy. Jsou to plamének alpský (Clematis alpina) a plamének plotní (Clematis vitalba). Velkokvěté druhy se k nám dostaly až o tři století později převážně z Asie (Japonsko, Čína) a Anglie, kde se zaměřili na jejich šlechtění. Křížením byly získány první atraktivní kultivary. Na jejich vzniku se podílely například plamének velkokvětý (Clematis macropetala), plamének Fargesův (Clematis fargesii), plamének horský (Clematis montana), plamének otevřený (Clematis patens) a další.Byliny i keře
Rod plamének je nesmírně bohatý a rozmanitý. Jde vlastně o byliny i keře a polokeře. Bylinné druhy mají dřevnatý pouze kořenový krček a jejich nadzemní část každoročně odumírá. Naopak dřevité plaménky mají tenký kmínek, který dosahuje délky až několika metrů. Všechny plaménky mají silně vyvinutý kořenový systém. Květy botanických druhů mají častěji zvonkovitý tvar, zatímco květy kultivarů jsou velké, talířovité, jednoduché, ale někdy i plné. Kvetou, podle kultivaru, od jara do podzimu v široké paletě barev od čistě bílé, přes růžovou, červenou, modrou, žlutou. Po odkvětu se tvoří souplodí stříbřitě chlupatých nažek. Dnes jsou časté i kombinace dvou odstínů jedné barvy i dvou kontrastních barev.
Clematis - plamének
