Třídění cibulovin (2)

Třídění narcisů

Narcisy jsou podobně jako tulipány stálým předmětem šlechtění. Tím spíše, že se jimi zabývají nejen profesionální zahradníci, kteří hledají nové výkonné kultivary pro rychlírenský trh, ale také nadšenci z řad sběratelů, kteří se snaží nacházet stále nové zajímavé typy, barevné varianty, rozmanitě uspořádané pakorunky apod. V počáteční podobě třídění narcisů navazovalo na původní druhy, ze kterých pocházely. Po složitém vzájemném prokřížení druhů a posléze kultivarů nebylo možné respektovat původní druh a vznikaly skupiny jen podle charakteru květu, zvláště podle délky pakorunky nebo trubky.

Od roku 1950 vešlo v platnost třídění založené jednak na zmíněné délce pakorunky či trubky, u početných skupin na rozložení barev, zvláště na odlišném zbarvení okvětních lístků a pakorunky. Pouze kultivary, u nichž byla příslušnost k původnímu druhu jasně patrná, byly zařazeny do skupin, nazvaných podle těchto druhů. Vzniklo 12 základních skupin, u prvních tří skupin se dříve používaly ještě podskupiny podle rozložení barev na okvětních lístcích a pakorunce. Sběratelé, kteří se sdružují ve specializovaných organizacích, ve svých seznamech registrovaných odrůd používají podrobnější třídění, ve kterém vytvářejí podskupiny podle převládající barvy na pakorunce.

Základní třídění do skupinje následující:

1. Trubkovité narcisy, u nichž trubka musí být vždy delší než okvětní lístky. (Původně byly rozdělené na podskupiny a, b, c, které označovaly převládající barvu, a – celé květy jsou žluté, b – pakorunka žlutá, okvětní lístky bělavé, c – celé květy bílé. Nyní se převládající barva označuje zkratkami anglických výrazů pro barvy, viz narcisy v Popisné části v knize).

2. Velkokorunné narcisy, jejichž pakorunka je kratší než okvětní lístky, ale delší než 1/3 délky okvětních lístků

3. Narcisy s malou pakorunkou, u nichž je pakorunka kratší než 1/3 délky okvětních lístků

4. Plnokvěté narcisy – zahrnuje narcisy všech skupin, jestliže mají zmnožené okvětní lístky.

5. Triandrus – zahradní odrůdy narcisů, u nichž je příslušnost k původnímu druhu jasně patrná. Kultivary mají menší květy než předešlé skupiny, bývají vícekvěté, okvětní lístky mají zpět ohnuté, pakorunku kalichovitou nebo krátce trubkovitou s hladkým okrajem.

6. Cyclamineus – zahradní odrůdy narcisů, u nichž je příslušnost k původnímu druhu jasně patrná. Kultivary mají vždy zpět otočené okvětní lístky, pakorunku spíše úzkou.

7. Jonquilla – zahradní odrůdy narcisů, u nichž je příslušnost k původnímu druhu jasně patrná. Květy těchto narcisů jsou jemné, nejčastěji s miskovitými pakorunkami, jsou vícekvěté, pozdnější a příjemně voní.

8. Tazetta – zahradní odrůdy narcisů, které převážně vznikly křížením s ostatními druhy, zvláště s Narcissus poeticus a na rozdíl od původního druhu.jsou ve středoevropských podmínkách mrazuvzdorné a pozdní. Obvykle mají malou miskovitou pakorunku a výrazně voní.

9. Poeticus – zahradní odrůdy narcisů připomínající původní druh. Mají jen velmi malou miskovitou pakorunku, jsou velmi pozdní a příjemně voní.

10. Všechny původní druhy a jejich přírodní variety.

11. Narcisy se členěnou pakorunkou –je to šlechtitelsky nejmladší skupina, kultivary se vyznačují rozmanitě utvářenou pakorunkou, která je dělena na 6 úkrojků nejméně do 1/3 své délky. V cenících bývají označeny jako „Split corona“, „Butterfly“ nebo „Collar“.

12. Všechny ostatní narcisy, které nelze zařadit do předešlých skupin.

Základní třídění je užitečné pro každého pěstitele, který si chce objednat narcisy z běžného katalogu. Skupiny bývají označené i na obchodním balení cibulí, což usnadňuje orientaci zákazníka. Specializované firmy nabízejí kultivary podle podrobného popisu.