Růže - pěstitelské trivium (2)

Poslal(a) 25.09. 2007 12:59:01 (32357 čtenářů)

Rosa The Fairy - růže

Hnojení
Bez hnojení se neobejde žádná zahradní růže, robustní keř s bohatými květy, jakým růže je, vyžaduje vysoký přísun živin – a to hned několikrát do roka. Při podzimní výsadbě hnojíme méně, zejména je potřeba se vyvarovat hnojivem s vysokým obsahem dusíku, který povzbuzuje rašení výhonů, ty by nestihly vyzrát a v zimě by zmrzly, vhodná jsou draselná hnojiva.

Vydatně přihnojujeme na jaře po řezu, tehdy je potřeba rostlině dodat široké spektrum živin, vždy se řídíme výsledky rozboru půdy. Další hnojení přichází na řadu po prvním kvetení koncem června, v létě hnojíme podle potřeby, k jeho konci je potřeba přestat hnojit dusíkem, vhodná jsou hnojiva draselná, která přispívají ke zpevnění výhonů. Kromě zmíněných dusíku a draslíku růže potřebují zejména fosfor, pro tvorbu šípků, vápník a železo. Hnojiva můžeme použít jak čistě organická (kompost, uleželá chlévská mrva …), minerální (ledky) a kombinovaná, optimem je vyváženě je kombinovat, přičemž organická použijeme, vzhledem k výše uvedenému zejména zjara. Dnes není problém koupit hnojivo speciálně pro růže. Hnojivo se také musí do půdy vždy důkladně zapracovat, zejména organická hnojiva totiž při povrchu půdy rychle ztrácejí dusík, po hnojení růži zalejeme.

Mulčování
Málokterá zahrádkářská praktika je předmětem tolika kontroverzí jako mulčování. Mulčováním rozumíme zasypávání svrchní vrstvy půdy kolem keře různým materiálem. Používají se dřevěné odštěpky (nejsou příliš vhodné), nejčastěji kůra, kompost, tráva. Mulč drží v půdě vlhkost a navíc brání vyrašení plevelů, zároveň, tím jak se rozkládá, dodává postupně do půdy další živiny. Důležité je hlídat, aby se půda pod mulčem nezapařovala a dávat pozor na plíseň. Mulčujeme zpravidla asi pěticentimetrovou vrstvou, hned poté, co růži odzimujeme a pohnojíme. Podobně může posloužit i vysetí některých rostlin, k růžím se například často vysazují afrikány (Tagetes erecta), které chrání půdu před invazí háďátek, případně jiné letničky i trvalky (levandule).

Zimování
Na podzim musíme růže připravit na nastávající mrazivé počasí. Keříky zpravidla snesou bez úhony menší mráz do -5°C, ale za jasných zimních nocí, kdy teplota klesá k -20°C, by zcela jistě namrzly - a pokud by utrpělo i místo očkování, „kořenový krček“ - tak už by asi nikdy nevykvetly. Riziko namrznutí je větší u mladších výhonů a obecně při větší vlhkosti; pokud je růže poraněná, může se stát, že voda v ráně zmrzne a výhon potrhá.

Nejdříve odstraníme z okolí keře organický odpad (zejm. listy), vlastní zazimování provádíme především nakopčením – a to u záhonových růží. Hodí se k němu především kompost, spadané listí, respektive kombinace materiálů podobného typu. Nesmíme zapomenout růži nahrnout nejvíce kolem krčku, konce větví většinou stejně trochu namrznou. Tím vytvoříme kolem růže jakýsi krtinec, hromádka by měla být vysoká asi 20cm. Záhonky nejlépe ještě přikryjeme chvojím, naprosto nevhodný je jakýkoliv neprodyšný materiál, zejména igelitové tašky.

Pnoucí růže se musejí obalit přímo na opoře, nejlépe hrubou tkaninou, jutou, lnem, eventuálně chvojím. Do tkaniny možno případně zabalit slámu, vyschlé seno, nebo dřevitou vlnu. Podobný postup můžeme aplikovat i u stromkových růží, ty je v oblastech s drsnějším klimatem vhodné na zimu ohnout k zemi a částečně zahrabat (zejména spodek koruny), případně je dobré obalením chránit i kmínek. Na jaře, zpravidla na přelomu března a dubna, růže odzimujeme uvedením záhonků do původního stavu, nakopčení necháváme do pominutí mrazů.

Šlechtitelé za posledních sto let ušli velký kus cesty když postupně minimalizovali choulostivost, kterou zahradní růže zdědily po svých exotických předcích. Přestože údaj o mrazuvzdornosti není vždy uváděn, růže, které se prodávají dnes jsou vesměs odolné. Nakupujte vždy s ohledem na klima, pro nějž byla růže vyšlechtěna.

Řez
Řez růží provádíme zpravidla několikrát do roka, na jaře, po odkvětu, případně na podzim. Jarní řez je nejdůležitější, růži pak vyraší nové výhony, na nichž může opět vytvářet květy. Během sezóny odstřiháváme uvadlé květy (příp. květenství), nikoliv však u planých a jednou kvetoucích růží, připravili bychom se o šípky. Na podzim je možno zkrátit některé výhony, které by (například) ohrozily stabilitu keře v zimním větru, případný letní a podzimní řez by ovšem neměly být příliš radikální. Podobně to platí pro řez nemocných a usychajících výhonů.

Základním předpokladem správného řezu je zvládnutí dílčího úkonu řezu po technické stránce. Platí, že výhon ustřiháváme asi centimetr nad očkem a to šikmo od něj, aby naň netekla voda a nezvyšovala se tak pravděpodobnost nákazy nějakou chorobou. Z tohoto důvodu je také důležité, aby samotný řez byl rovný a čistý, aby se výhon netřepil, používáme zásadně ostré, čisté nůžky. Při odstraňování zahnívajícího výhonu řežeme tak hluboko, až narazíme na zdravé dřevo, při řezu odkvetlých výhonů řežeme zpravidla nad druhým, či třetím očkem směrem od květu. Při likvidaci planých výhonů, které čas od času z podnože vyraší musíme postupovat důsledně a výhon uříznout úplně celý (někdy se radí vytrhnutí), podobně zaštipujeme vlky na kmínku stromkových růží.

Největším problémem je pak určit délku výhonu, jež má být ponechána, obecně panuje shoda v tom, že se má odvíjet od zahradnického typu vysazené růže.

Záhonovým růžím (čajohybridy, polyantky, floribundy, minirůže) odstraníme na jaře všechny slabé a namrzlé výhony tak, aby pro zbývající části keře byl dostatek místa, výhony zkracujeme zhruba o polovinu až dvě třetiny délky. Mnohokvěté nemusíme řezat tak silně, odstraníme zejména rozvětvené honce výhonů, výhony by měly mít po řezu cca 30cm. Minirůže pročišťujeme také slabším řezem, pro stromkové platí to samé jako pro záhonové, specifikem jsou růže smuteční, ty pochopitelně zkracujeme minimálně.

Sadové růže (anglické, historické, staré polyantky atp.) zkracujeme poněkud mírněji, úplně můžeme odstranit jen překřížené a poškozené dřevo, jinak je vhodné ponechat větší část výhonů, postranní zkracujeme silněji.

Botanické je nejlépe ponechat volnému růstu, máme-li dostatek místa, zejména kvůli šípkům, občas se může tvar keře libovolně upravit podle potřeby – plané růže jsou velmi vitální a i radikální řez by snesly dobře. U pnoucích růží má být řez mírný, na jaře je dobré občas odstranit nějaký ten zdřevnatělý výhon, v létě lehce keř seřízneme po prvním květu. Půdopokryvné sorty vzhledem k účelu zastřiháváme také minimálně, řezem růst keře spíše směrujeme, jinak bohatě stačí zkrátit výhony o třetinu, většinou neprovádíme řez každoročně.

Dříve hojně používaná metoda seřezávání podle počtu zbývajících oček je dnes v literatuře, zejména zahraniční, na ústupu, řez je mezi milovníky růží další s hojně diskutovaných témat a otázka, který typ řezu je nejvhodnější zůstane ještě dlouho předmětem kontroverzí.

Rosa New Dawn - růže

Rosa Pink Princess - růže

Kontakt na Rosa klub:
RNDr. Josef Thomas, Českomalínská 17
160 00 Praha 6, tel. 221 624 508 (v pracovní době)
josef.thomas@sujb.cz, www.rosaklub.cz

foto Hana Vymazalová

Články: růže pěstitelské

18.10. 2007
20.08 kB čtenářů
Růže - pěstitelské trivium (3)
12.09. 2007
24.16 kB čtenářů
Růže - pěstitelské trivium (1)
28.06. 2010
26.53 kB čtenářů
Hibiscus syriacus - ibišek syrský
12.11. 2015
6.01 kB čtenářů
Výsadba listnatých keřů
Diskusní fórum / Růže
12.10. 2016
440 čtenářů
Růže - množení růží
25.09. 2016
405 čtenářů
Růže - nádor na kmínku
30.07. 2016
1.14 kB čtenářů
Pokryvné růže - odrůdy
17.10. 2014
7.20 kB čtenářů
Růže - podzimní doporučení
22.07. 2013
5.02 kB čtenářů
Růže Liparfum - máte také někdo?
17.04. 2013
10.11 kB čtenářů
Růže - jaké jsou nejoblíbenější?
25.02. 2015
34.81 kB čtenářů
Růže - jak vypěstovat růže ze semínek
16.09. 2016
15.22 kB čtenářů
Pnoucí růže
07.10. 2012
12.87 kB čtenářů
Růže 'Louise Odier' - Rosa
03.05. 2012
11.51 kB čtenářů
Růže - jak poznat planý výhon
02.05. 2012
8.70 kB čtenářů
Růže - chloróza růží