Rostliny: Sempervivum - netřesk

Netřesky jsou staré kulturní rostliny a na zahradách je bereme jako samozřejmost. V kultuře jsou již několik století či spíše tisíciletí. Pěstovaly se totiž jako léčivky a magické rostliny na střechách. Věřilo se, že chrání před úderem blesku. Takto se používal již ve starověkém Římě; v ranném středověku dokonce císař Karel Veliký přikázal pěstování netřesku na budovách císařským výnosem. I české jméno rostliny s vztahuje k bouři. Blesk do domu ne – třeskne.

Netřesky jsou sukulentní rostliny s dužnatými listy, ve kterých je shromážděna zásoba vody pro nepříznivé období. Listy se shlukují do kulovité či ploché přízemní růžice. Obvykle jsou kopinaté, na okrajích pýřité, chlupaté či žláznaté a je jich velký počet. Velikost i barva listů se liší podle druhů a kultivarů, často jsou červeně zbarvené. V době sucha se růžice uzavírají. Netřesky jsou víceleté rostliny. To znamená, že jednotlivé růžice žijí několik let, ale kvetou jen jedenkrát za život. Po odkvětu a vytvoření semen růžice odumírá, ale protože stará růžice vytváří řadu odnoží, je snadno nahrazena mladými rostlinami. Květenství je vzpřímené, vrcholičnaté. Podle tvaru květů rozdělili botanici netřesky do dvou rodů. Vlastní netřesky (Sempervivum) mají květy 9 – 20 četné, korunní plátky bývají rozestálé, celokrajné bez zřetelného kýlu. Barva květů bývá růžová, zřídka žlutá či bílá. Druhou skupinu tvoří rostliny s 6-ti četnými květy, se vzpřímenými korunními lístky, které jsou na okraji třásnité a mají zřetelný kýl. Řadí se do rodu Jovibarba, pro který byla navržena česká jména nechrastec a netřeskovec. Protože si však zahradníci na novinky v názvosloví příliš nepotrpí, i pro tento rod používají stále české jméno netřesk.

V zahradním sortimentu se pěstují jak plané druhy, tak především jejich kříženci, kteří vynikají velikou variabilitou ve velikosti růžic, zbarvení listů a jejím oděním. Kříženců je několik set a jejich rozlišování je velice obtížné

Z botanických druhů se nejčastěji setkáme s jihoevropským druhem – netřeskem střešním (Sempervivum tectorum). Jedná se o robustní rostlinu, v květu dorůstá až do výšky 60 cm. Ploše rozevřená růžice mívá i přes 10 cm v průměru. Listy jsou červeně skvrnité. Na okrajích jsou dlouze bílé brvité, jinak lysé. Tím se liší od podobného netřesku jižního (Sempervivum marmoreum), který má listy po obou stranách pýřité. Netřesk pavučinatý (Sempervivum arachnoideum) má naopak růžice drobné, často jen kolem 1 cm v průměru. Na jejich povrchu jsou dlouhé chlupy, které je kryjí bílou „pavučinku“. Původní je v Alpách. Všechny zatím jmenované druhy mají růžové květy.

Na zahradách se občas setkáme také s naším domácím druhem, netřeskem výběžkatým (Jovibarba globifera), který se vyskytuje roztroušeně po celém území republiky. Kulovitá, uzavřená růžice má v průměru asi 3 cm, je svěže zelená, na okrajích červeně naběhlá a třásnitá. Květy jsou zelenavě žluté.

Kultivarů netřesků je několik tisíc. Jejich registrací se zabývá Sempervivum Society, která byla založena v roce 1982. Šlechtění se specializuje především na méně obvyklé barvy listů – žluté, tmavě červené či sivě modré a na výrazné ochlupení, zvláště hustou bílou vlnou. Ze škály nejrůznějších kultivarů můžeme zmínit například Sempervivum ´Oddity´ se lžičkovitě rozšířeným koncem listů, Sempervivum ´Rubín´ s tmavě červenými listy, ´Othello´ má růžice šedohnědé, velké, ´Rotund´je kultivar se zelenými růžicemi s purpurovými špičkami, ´Silbeding´ má drobné, hustě pavučinovité růžice a ´Topas´ hnědočervené růžice.

Netřesky velice dobře rostou na slunných a suchých místech. Mají-li k dispozici živinami bohatou půdu bývají velké, rychleji rostou, ale jsou hůře vybarvené a méně kompaktní. Netřesky snášejí velice dobře sucho a sluneční úpal. Dobře se vzájemně kombinují, zvláště několik různých kultivarů odlišné velikosti a barvy dokáže vytvořit velice pěkné krajinky v mísách a korytech. V kamenitých zídkách rostou i ve velmi úzkých mezerách, ve skalce opticky stmelují kameny v jeden celek. Můžeme je také použít na větší, plošné výsadby v jemném štěrku, kde je kombinujeme s jinými sukulenty či trvalkami. Netřesky se snadno množí dělením trsů i výsevem drobného semene na povrch substrátu.

S netřeskem je spojeno mnoho lidových pověr. Pokud netřesk utržený na sv. Jana Křtitele a pověšený nad rám nad stolem pokračoval v růstu, znamenal dlouhý život. V květomluvě znamená netřesk sílu a pracovitost. Netřesk je také léčivá rostlina. Šťáva z listu se používá na popáleniny a hojení drobných ran i bradavic. Lístky některých druhů se přidávají do salátu.