Rostliny: Sempervivum - netřesk

Poslal(a) 17.10. 2007 11:20:59 (54724 čtenářů)

Sempervivum tectorum - netřesk střešní

Netřesky jsou staré kulturní rostliny a na zahradách je bereme jako samozřejmost. V kultuře jsou již několik století či spíše tisíciletí. Pěstovaly se totiž jako léčivky a magické rostliny na střechách. Věřilo se, že chrání před úderem blesku. Takto se používal již ve starověkém Římě; v ranném středověku dokonce císař Karel Veliký přikázal pěstování netřesku na budovách císařským výnosem. I české jméno rostliny s vztahuje k bouři. Blesk do domu ne – třeskne.

Netřesky jsou sukulentní rostliny s dužnatými listy, ve kterých je shromážděna zásoba vody pro nepříznivé období. Listy se shlukují do kulovité či ploché přízemní růžice. Obvykle jsou kopinaté, na okrajích pýřité, chlupaté či žláznaté a je jich velký počet. Velikost i barva listů se liší podle druhů a kultivarů, často jsou červeně zbarvené. V době sucha se růžice uzavírají. Netřesky jsou víceleté rostliny. To znamená, že jednotlivé růžice žijí několik let, ale kvetou jen jedenkrát za život. Po odkvětu a vytvoření semen růžice odumírá, ale protože stará růžice vytváří řadu odnoží, je snadno nahrazena mladými rostlinami. Květenství je vzpřímené, vrcholičnaté. Podle tvaru květů rozdělili botanici netřesky do dvou rodů. Vlastní netřesky (Sempervivum) mají květy 9 – 20 četné, korunní plátky bývají rozestálé, celokrajné bez zřetelného kýlu. Barva květů bývá růžová, zřídka žlutá či bílá. Druhou skupinu tvoří rostliny s 6-ti četnými květy, se vzpřímenými korunními lístky, které jsou na okraji třásnité a mají zřetelný kýl. Řadí se do rodu Jovibarba, pro který byla navržena česká jména nechrastec a netřeskovec. Protože si však zahradníci na novinky v názvosloví příliš nepotrpí, i pro tento rod používají stále české jméno netřesk.

V zahradním sortimentu se pěstují jak plané druhy, tak především jejich kříženci, kteří vynikají velikou variabilitou ve velikosti růžic, zbarvení listů a jejím oděním. Kříženců je několik set a jejich rozlišování je velice obtížné

Z botanických druhů se nejčastěji setkáme s jihoevropským druhem – netřeskem střešním (Sempervivum tectorum). Jedná se o robustní rostlinu, v květu dorůstá až do výšky 60 cm. Ploše rozevřená růžice mívá i přes 10 cm v průměru. Listy jsou červeně skvrnité. Na okrajích jsou dlouze bílé brvité, jinak lysé. Tím se liší od podobného netřesku jižního (Sempervivum marmoreum), který má listy po obou stranách pýřité. Netřesk pavučinatý (Sempervivum arachnoideum) má naopak růžice drobné, často jen kolem 1 cm v průměru. Na jejich povrchu jsou dlouhé chlupy, které je kryjí bílou „pavučinku“. Původní je v Alpách. Všechny zatím jmenované druhy mají růžové květy.

Na zahradách se občas setkáme také s naším domácím druhem, netřeskem výběžkatým (Jovibarba globifera), který se vyskytuje roztroušeně po celém území republiky. Kulovitá, uzavřená růžice má v průměru asi 3 cm, je svěže zelená, na okrajích červeně naběhlá a třásnitá. Květy jsou zelenavě žluté.

Kultivarů netřesků je několik tisíc. Jejich registrací se zabývá Sempervivum Society, která byla založena v roce 1982. Šlechtění se specializuje především na méně obvyklé barvy listů – žluté, tmavě červené či sivě modré a na výrazné ochlupení, zvláště hustou bílou vlnou. Ze škály nejrůznějších kultivarů můžeme zmínit například Sempervivum ´Oddity´ se lžičkovitě rozšířeným koncem listů, Sempervivum ´Rubín´ s tmavě červenými listy, ´Othello´ má růžice šedohnědé, velké, ´Rotund´je kultivar se zelenými růžicemi s purpurovými špičkami, ´Silbeding´ má drobné, hustě pavučinovité růžice a ´Topas´ hnědočervené růžice.

Netřesky velice dobře rostou na slunných a suchých místech. Mají-li k dispozici živinami bohatou půdu bývají velké, rychleji rostou, ale jsou hůře vybarvené a méně kompaktní. Netřesky snášejí velice dobře sucho a sluneční úpal. Dobře se vzájemně kombinují, zvláště několik různých kultivarů odlišné velikosti a barvy dokáže vytvořit velice pěkné krajinky v mísách a korytech. V kamenitých zídkách rostou i ve velmi úzkých mezerách, ve skalce opticky stmelují kameny v jeden celek. Můžeme je také použít na větší, plošné výsadby v jemném štěrku, kde je kombinujeme s jinými sukulenty či trvalkami. Netřesky se snadno množí dělením trsů i výsevem drobného semene na povrch substrátu.

S netřeskem je spojeno mnoho lidových pověr. Pokud netřesk utržený na sv. Jana Křtitele a pověšený nad rám nad stolem pokračoval v růstu, znamenal dlouhý život. V květomluvě znamená netřesk sílu a pracovitost. Netřesk je také léčivá rostlina. Šťáva z listu se používá na popáleniny a hojení drobných ran i bradavic. Lístky některých druhů se přidávají do salátu.

Sempervivum tectorum - netřesk střešní

Sempervivum tectorum - netřesk střešní

Ukázka textu z článku: Netřesky - rostliny pro výsluní a extrémně suchá stanoviště
Plant publicity Holland, www.pph.nl
www.rostlinamesice.cz

foto Hana Vymazalová

Články: sempervivum netřesk

30.06. 2011
11.49 kB čtenářů
Sempervivum arachnoideum 'Jubilee' - netřesk
27.07. 2007
18.06 kB čtenářů
Sempervivum arachnoideum - netřesk
10.09. 2008
21.75 kB čtenářů
Sempervivum hybridum 'Rubín' - netřesk
14.07. 2009
16.75 kB čtenářů
Sempervivum 'Ashes of Roses' - netřesk
15.09. 2009
14.86 kB čtenářů
Sempervivum - netřesk
24.07. 2007
32.00 kB čtenářů
Rostliny pro extenzivní střešní zahrady (2)
25.06. 2008
40.29 kB čtenářů
Sukulenty
Diskusní fórum / Sukulenty, kaktusy
18.11. 2014
58.08 kB čtenářů
Vánoční kaktus - pěstování
13.10. 2014
28.68 kB čtenářů
Kaktusy - pěstování, nemoci, škůdci
26.09. 2014
115.10 kB čtenářů
Mrazuvzdorné kaktusy
19.05. 2014
27.87 kB čtenářů
Sukulenty - nezmaři, výměna rostlin
07.05. 2014
3.41 kB čtenářů
Jak zasadit netřesk na střechu?
02.04. 2014
2.81 kB čtenářů
Deuterocohnia - Deuterocohnia longipetala
05.02. 2014
52.18 kB čtenářů
Dracaena draco - pěstování
08.01. 2014
57.98 kB čtenářů
Sukulenty - fotografie
29.12. 2013
4.87 kB čtenářů
Plíseň u kaktusů
23.12. 2013
23.75 kB čtenářů
Kaktusy - pěstování na parapetu
20.09. 2012
9.74 kB čtenářů
Rozdíl mezi pachyverií a echeverií