Růže - pěstitelské trivium (3)

Choroby a škůdci

Onemocnění růží se dají v zásadě rozdělit do dvou velmi vyhraněných skupin - a to podle typu parazita, který poškození působí:

První skupinou jsou onemocnění způsobená houbovými chorobami, největším nepřítelem růží je černá skvrnitost (marsonie), houba, která vytváří na listech terčovité, nebo nepravidelné, hnědé, či černé skvrny. Může napadnout i mladé výhony, napadení způsobuje žloutnutí pletiv a opadání listů, choroba růže velice vysiluje a je značně houževnatá, postupuje odspoda. Nejnáchylnější byla, dnes již historická, skupina pernetek – vinou blízké příbuznosti s R. foetida, u dnešních odrůd se klade větší důraz na odolnost, přesto mohou být některé marsonií zcela zdecimovány. Rozvinutí choroby následuje především ve vlhkém prostředí, při kropení na list, nejdříve koncem června, trvá až do podzimu. Preventivně ošetřujeme postřikem již v květnu a poté podle potřeby a návodu. Napadené listy se musí zlikvidovat, obsahují příliš mnoho spor. V obchodech se prodávají různé přípravky, vždy vybíráme přípravek selektivně působící, abychom při specifickém druhu napadení zbytečně nezatěžovali životní prostředí širokospektrálními fungicidy – eventuálně je možno použít přesličkovou jíchu.

Padlí růžové vytváří na povrchu všech nadzemích částí keře bílý povlak, který jej dusí. Vyskytuje se od května za teplého počasí s nedostatkem větru, zejména u keřů přehnojených dusíkem. Nejlepší prevencí je výběr odolných sort, zejména těch s lesklými listy, vyvážené hnojení a výběr místa s lehkým průvanem. Kromě chemických prostředků lze použít výluh z kopřiv.

Rez růžová se projevuje červnovým výskytem výtrusnic na spodní straně listu, které postupně tmavnou, rizikem pro vznik je přílišná vlhkost prostředí. Proti rzi se používá například sírovápenná jícha, preventivně začátkem dubna.

Čerň je choroba, která vytváří na listech šedivočerný povlak, objevuje se při výskytu mšic, nebývá pro růži fatální, lze omezit slabším fungicidem.

Plíseň růžová tvoří na listech šedobílé skvrny, objevuje se ve vlhkém prostředí, při příliš husté výsadbě. Listy jsou napadány zespoda, postupně se svíjejí a opadávají, růže může být značně poškozena, choroba se vyskytuje jen při silném zanedbání.

Plíseň šedá napadá květy, resp. poupata, ty je nutno rychle odstranit a zlikvidovat, aby se nezačala šířit po výhonech, keře je potřeba prosvětlit, chemická ochrana je málo účinná.

Druhou skupinou příčin poškození růží jsou rozliční škůdci. Nejběžnějším škůdcem růží jsou mšice (resp. kyjatky), napadají listy a mladé výhony, můžeme je z růže jednoduše opláchnout, pokud je však míra napadení vyšší, použijeme příslušný přípravek. Napadení většinou růži zásadním způsobem neohrozí. Růže poškozují také pilatky – pilatka drobná způsobuje zavíjení listů, poškození bývá zanedbatelné, pilatka listová požírá listy, ale i květy a mladé výhony, je lepší proti ní zasáhnout insekticidem.

Na suchých místech se můžeme setkat se sviluškami, které vysávají šťávu z listů, ty záhy usychají, podobně způsobuje škody pidikřísek, který také saje na listech a zanechává po sobě bílé skvrnky. Růže bývají napadány rozličnými druhy housenek, známý je například obaleč růžový, píďalky a další, často stačí pouze housenky sebrat, napadení nebývá masivní.

Kromě chemického postřiku můžeme likvidovat škůdce i biologicky – na mšice platí pestřenky a slunéčka, na svilušky draví roztoči, housenky sezobou ptáci.

Závěrem je dobré upozornit na patologické fyziologické změny, které se mohou u růží vyskytnout. Jde buďto o genetické poruchy jejich výskyt není příliš častý a pokud nezasahuje nějakou důležitou životní funkci keře, tak nevadí (typicky tzv. sporty, náhlá změna barvy květů). Většinou jde o změny podmíněné nedostatkem vody, namrznutím, nebo nedostatkem některých živin – různé části keře začínají žloutnout, hnědnout (červené nezezelenají), viz část o zalévání a hnojení.