Živý plot z opadavých dřevin

Živé ploty jsou bez ohledu na módní trendy dlouhodobě velmi populárním prvkem v mnoha sférách zahradní architektury. V různých podobách se živé ploty udržují na vrchních příčkách popularity zahradních prvků už po desítky let. Jsou oblíbenou součástí městské zeleně, vesnických sídel, firemních areálů, ale především ohraničují soukromé objekty. Není se vlastně čemu divit, vždyť právě za pomoci dobře zvolených rostlin lze snadno od sebe oddělovat různé prostory, často velmi odlišného poslání.

Živé ploty pomáhají vytvořit pocit soukromí, navozují atmosféru intimity.Ale chrání i proti prachu, částečně snižují hladinu hluku, dávají stín lidem a ptákům skýtají ideální a bezpečné místo pro hnízdění. Nebudeme ani daleko od pravdy, když se odvážíme tvrdit, že dobře založené a udržované živé ploty pomáhají přírodě přiblížit se k lidským obydlím. A ani teď stále ještě nekončí výčet dobrých vlastností živých plotů. Za pomoci živých plotů můžeme zahradu rozčlenit na několik částí, třeba podle poslání nebo způsobu využití. Živé ploty ale v určitých případech můžou výborně posloužit i jako skvělé ale nepříliš nápadné pozadí pro menší a barevně pestré rostliny.

Než však přistoupíme k vlastnímu založení živého plotu, je na nás rozhodnout jaký typ živého plotu zvolíme. Možností se nabízí více. Můžeme volit mezi plotem přísně tvarovaným, nebo rostoucím volně. Taktéž volíme mezi dřevinami jehličnatými nebo listnatými. Ploty z jehličnanů mají u nás historicky silnější pozici, ale poslední dobou i listnaté, na podzim opadavé živé ploty nabývají na významu. Je to ze všech ohledů velmi dobrá zpráva, neboť právě listnatým živým plotům náleží některé vlastnosti, které jsou pro provoz a život zahrady velmi důležité. Z estetického hlediska je to třeba střídání barev, změny efektů (rašení, kvetení, plody, podzimní barva). Z praktického hlediska je u opadavých listnáčů cenné třeba pravidelné obnovování listů. Zhnědlé a uschlé větvičky jehličnanů se k životu vrací velmi těžko nebo vůbec, ale regenerace po značném poškození listů škůdci nebo třeba krupobitím trvá poměrně krátkou dobu, nejpozději v jarním období narostou listy nové a plně funkční. Další výhodou zejména vysokých živých plotů z opadavých listnáčů je způsob a doba stínění. V letních dnech dávají tyto rostliny poměrně hustý stín, v zimě naopak. Když jsou sporé sluneční paprsky spíše vzácné, dovolují slunci alespoň skromný pobyt na zahradě.

Sortiment listnatých opadavých dřevin vhodných pro živé ploty je velmi široký, všeobecně platí, že nejlepší jsou ty druhy, které mají výbornou regenerační schopnost a nepříliš velké listy. Proto se pro živé ploty používají jak keřové, tak stromové druhy dřevin.Z keřových druhů se s velkým úspěchem používají například vyšší formy tavolníku (Spiraea), ptačí zob (Ligustrum), dřišťál (Berberis), svída (Cornus), meruzalka (Ribes), pámelník (Symphoricarpos), ale samozřejmě i mnoho jiných. Ze stromových druhů jsou vynikajíci například některé drobnolisté javory (Acer ginnala, Acer campestre), hloh (Crataegus), buk (Fagus), lípa (Tilia) nebo habr (Carpinus). Zvláště posledně jmenovaný druh si zaslouží zvláštní pozornost. Habr ve volné přírodě roste jako velký keř až středně vzrostlý strom. Vyznačuje se mimořádnou regenerační schopností, ze spících pupenů se můžou tvořit nové výhony i na velmi silných větvích. Proto habry obvykle dobře snáší i radikální seříznutí. V době rašení je mimořádně dekorativní, neboť jeho mladé výhony jsou krásně svěže zelené. Listy na podzim z velké části zaschnou na větvích, zhnědnou a opadávají až při rašení následující jaro. Habrové živé ploty je možné udržet i ve velikosti kolem 50 cm, ale dají se při „troše“ trpělivosti dopěstovat i do velikosti kolem 5 metrů. Na jeden běžný metr se vysazuje 3 – 6 rostlin v závislosti na aktuální velikosti rostliny a na stupni naléhavosti, jak rychle očekáváme reprezentativní vzhled živého plotu. Habr vyžaduje půdu dobře propustnou, neutrální až vápenitou. Poměrně dobře se přizpůsobí i životu v kamenité půdě na sušším stanovišti.

Samotnou výsadbu můžeme provést dvěma způsoby. Rostliny můžeme vysazovat tradičním způsobem do jamek, ale mnohem účinnější, i když pracovně náročnější je provést výsadbu do předem připravených rýh. Do těchto rigolů ještě před výsadbou přimícháme dobrou kompostovou půdu nebo zahradnický substrát. Velmi prospěšné je přidat do pěstebního substrátu některé z pomalu rozpustných zásobních hnojiv, které v začátku růstu zásobují rostliny nezbytnými živinami. Nakonec ještě před výsadbou dřevin promícháme všechny složky do homogenní směsi. Samotnou výsadbu provedeme tak, aby rostliny nebyly zasazeny příliš hluboko. Velmi prospěšným úkonem po ukončení výsadby je lehké seříznutí všech rostlin na stejnou výšku. V případě pozdně podzimní výsadby je dobré seříznutí odložit na začátek jara. Seříznutí je nejlépe provést podle nataženého provázku. Tento úkon není u velké části pěstitelů oblíbený, ale navzdory částečnému zkrácení aktuální výšky je velmi prospěšný pro další růst i vzhled rostlin v živém plotě. V případě suchého počasí výsadbu ukončíme vydatnou zálivkou. Tento postup je v podstatě univerzálním návodem pro správné založení živého plotu.

Výsadbou však všechno snažení teprve začíná. Klíč k úspěchu se jmenuje – intenzivní péče. Tvarované živé ploty vyžadují pravidelné a poměrně časté stříhání. To podporuje nové rašení a pravidelné zahušťování rostlin. Tento koloběh však vyžaduje i intenzivní hnojení, které jedině umožní bohatý a zdravý růst. Nůžky ve správných rukou a pravidelný přísun živin, to jsou dvě základní cesty jak dosáhnout krásně hustého a atraktivně vyhlížejícího živého plotu. Není to ale všechno tak složité, jak se to možná na první pohled může zdát. Nakonec – zkuste to a sami uvidíte.