Výsadba dřevin (2)

Správná doba výsadby

Nejlepší dobou pro výsadbu dřevin bez kořenových balů i dřevin s kořenovými baly, které jsou zabaleny v jutě, je jaro a podzim. U těchto dřevin dochází při vykopání k překopnutí kořenů a ke ztrátě důležité kořenové hmoty.

Tím se také naruší zásobování rostlin vodou a v době růstu v létě by rostliny mohly uschnout nebo trpět poškozením suchem. Na začátku jara (přibližně v březnu/dubnu) před rašením nebo na podzim po ukončení růstu výhonů (přibližně od září do listopadu) snášejí tyto dřeviny přesazení podstatně lépe. Zejména dřeviny bez kořenových balů, které vyžadují před výsadbou řez, se zásadně vysazují pouze na jaře nebo na podzim, když nemají listy.

Řez rostlin před výsadbou

Před výsadbou se provádí řez proto, aby se usnadnilo nové uchycení, zakořenění rostlin. Výhony se zkrátí asi o třetinu jejich délky, aby menší množství kořenů zvládalo přívod živin a vody.

Kořeny se zkracují co nejméně. Ostrými nůžkami odstřihneme pouze špičky kořenů. Kromě toho zakrátíme polámané a příliš dlouhé kořeny.

Hloubka výsadby

Všechny dřeviny, tedy jak dřeviny prostokořenné, tak rostliny z kontejnerů nebo s kořenovými baly, se vysazují do stejné hloubky, v jaké rostly předtím. Rozhodující je kořenový krček (kořenová hlava). Je to místo, kde kořen přechází do stonku. Vykopanou půdu, kterou případně zkvalitníme, nasypeme zpět do jámy. Po zasypání se musí zem dobře ušlapat, aby kořeny měly kontakt s půdou. Nesmíte přitom samozřejmě šlapat na kořenové baly, ale pouze okolo nich. Dřevinami s volnými kořeny při výsadbě potřásáme, aby se zem dostala mezi kořeny. Po výsadbě je nutno rostliny dobře zalít. Vláknité kořínky se tím zabalí, dostanou se do kontaktu s půdou a rostliny mohou zakořenit.

Velké dřeviny vyžadují po vysazení podpěru do doby, než samy dostatečně pevně zakoření. Dřeviny s baly se podepřou šikmými podpěrami a přivážou, dřeviny bez balů se podpírají kolmo. K přivázání se používá provázek z kokosových vláken. Musí být napnutý a nesmí odírat kůru. Po dvou až třech letech, dříve než provaz zaroste do dřeva, se musí podpěry odstranit.

Péče

Péče o listnaté dřeviny je snadná – za předpokladu, že rostliny stojí na správném místě. Volba stanoviště je proto rozhodující pro jejich zdárný růst. Aby se mohly nerušeně vyvíjet, potřebují hlubokou vrstvu půdy a dostatečnou vzdálenost od ostatních rostlin.

Po výsadbě vyžadují rostliny v období sucha pravidelnou zálivku, aby plynule rostly. Mulčování, např. trávou, slámou nebo kůrou, udržuje půdu vlhkou a omezuje růst plevelů.

Vrstva mulčovacího materiálu musí být dostatečně silná nebo se musí obnovovat, aby vydržela tak dlouho, dokud mladé dřeviny samy nepotlačí plevelné podrosty nebo dokud vysokokmeny nezesílí. Vhodné je mulčování podzimním listím, zvláště když nastýlku posléze zaryjeme, a dodáme tak půdě ztracené živiny.

Listnaté dřeviny v kvalitní zahradní půdě nepotřebují hnojit nebo se hnojí jen zřídka. Stačí jim živiny obsažené v půdě. Pouze když vysadíte více dřevin těsně vedle sebe, zejména u živých plotů, je vhodné přidat kompost nebo hnůj, protože pravidelným stříháním rostliny ztrácejí živiny.

Minerální hnojiva živé ploty obvykle nepotřebují. Tyto rychle působící prostředky použíjeme pouze při akutním nedostatku živin. Samozřejmě to platí pouze pro rostliny rostoucí volně v přírodě. Dřeviny pěstované v nádobách vyžadují pravidelnou zálivku a hnojení.