Rostliny: Robinia pseudacacia - trnovník akát

Čeleď: bobovité (Fabaceae) | Jedná se o opadavý, 2-30 m vysoký strom nebo keř. Kůlový kořen krátký, s četnými kořenovými výběžky, dlouhými, plazivými, mělce podpovrchovými. Kmen s hluboce brázditou borkou; větve i v mládí lysé. Listy se 4-10 páry lístků, dlouze řapíkaté, s řapíky pýřitými, palisty ztrnovatělými, 0,5-2,0 cm dlouhými, zelenými, červenozelenými až hnědými, vzácně chybějícími.

Lístky jsou řapíčkaté, čepele vejčité, elipčité až podlouhlé, na vrcholu zaokrouhlené nebo vykrojené, s nasazeným hrotem, na bázi klínovité nebo náhle zúžené, 20-35(-55) mm dlouhé, 15-30(-35) mm široké, lysé nebo olysalé, na svrchní straně jasně zelené, na rubu nasivělé; řapíčky 2-4 mm dlouhé, pýřité. Květenství řídké, převislé hrozny, 10-20 cm dlouhé, s 5-15(-20) květy, stopky květenství 7-15(-20) cm dlouhé, květní stopky 7-11 mm dlouhé, roztroušeně chlupaté. Květy přímo odstálé, silně vonné; kalich 4-5(-6) mm dlouhý, lysý, červenozelený, zelený až zelenohnědý; kališní cípy trojúhelníkovité, kratší než kališní trubka; koruna 15-20 mm velká, bílá nebo slabě narůžovělá, pavéza uprostřed se světle zelenou skvrnou, na bázi uťatá; pavéza okrouhlá až široce vejčitá; křídla tupá, o málo kratší než pavéza; člunek kratší než křídla. Lusky s (2-)6-9(-16) semeny, v obrysu čárkovité, ploché, (35-)60-80(-90) mm dlouhé, (10-)11-13(-14) mm široké, s gynopodiem 1,5-2,0 mm dlouhým, lysé nebo olysalé, hnědé až tmavě šedohnědé, s tmavšími skvrnami. Semena v obrysu ledvinitá až eliptická, silně zploštělá, (4,0-)5,0-6,0(-6,5) mm dlouhá, (2,1-)3,0-4,0(-4,5) mm široká a 1,3-1,7(-1,9) mm silná, hladká, šedohnědá, hnědá, hnědočerná až olivově zelená, jednobarevná nebo s černohnědými skvrnami, matná nebo slabě lesklá. Kvete od května do června.

Výskyt: Roste v lesích, na okrajích cest, náspech tratí, zahradách, ulicích, v alejích, parcích apod., na různých, chudých i živinami bohatých podkladech a na lehčích i těžších, suchých i vlhkých půdách. Pochází ze střední a východní části Severní Ameriky, byl pěstován a zdomácněl v mírném pásu celého světa. Do Evropy se dostal v roce 1601 (Francie). První údaje z Čech jsou z roku 1710.

Využití: Poskytuje dobré dřevo, využívá se jako medonosná rostlina. Význam má při ozeleňování chudých a suchých půd, ale intenzivně se šíří podzemními výběžky a působí destrukci přirozené vegetace. V různých kultivarech se pěstuje jako okrasná dřevina v zahradách a parcích.