Pelargonium zonale (Linnaeus) L`Héritier (1789)
Synonyma: Geranium zonale L. (1753).
Druhový název zonale (zone = pásmo) se vztahuje na páskovitou kresbu na listech. Sekce Ciconium, 2n = 18
P. zonale je vytrvalý, asi 1 m vysoký, vzpřímený až šplhavý, měkce dřevnatý a řídce rozvětvený keř.

Listy má okrouhle srdčité, 5–8 cm dlouhé, pětilaločnaté a vroubkované, slabě ochmýřené, zelené, s tmavozelenou nebo hnědou páskou a širšími palisty. Květenství je okolík z 5–17 květů s poupaty nazpět stočenými. Stopky květů jsou zcela krátké, hypanthium je až 25 mm dlouhé. Korunní lístky (5) jsou protáhle vejčité, 20 mm dlouhé, v barvě bílé, růžové nebo v různých odstínech červené, horní 2 mají červené proužky. Květ má 7 plodných tyčinek.

Tento známý druh je v přírodě velmi rozšířený. Vyskytuje se od jihozápadní až po východní část Kapské provincie, zvláště hojně se nachází v pobřežních oblastech na jihu Kapské provincie. Roste na okrajích původních lesů nebo společně s dalšími rostlinami v houštinách na kamenitých svazích pahorků. Široká oblast rozšíření se vyznačuje jak pouze zimními srážkami, tak na východě i vydatnými letními dešti. V přírodě kvete po celý rok. Vyskytují se variety s různě zbarvenou páskou na listech a také s načervenalou lodyhou. Je to nejen abecedně poslední druh, ale zároveň nejznámější druh pelargonie mezi zahradníky a šlechtiteli.V kultuře vyžaduje slunné až mírně polostinné stanoviště, písčitohlinitý substrát a zálivku v době vegetace pravidelnou, při přezimování jen mírnou, opatrnou. Dobře se množí řízky a celkově je to nenáročná rostlina. Křížením P. zonale s P. inquinans vznikly první obchodní hybridy zahradních páskatých pelargonií. Později byl dále křížen s druhy P. acetosum, P. scandens, P. stenopetalum, P. peltatum, P. aridum a P. quinquelobatum. Použití má zejména v podobě hybridů pro květináče, výsadby truhlíků, venkovních záhonů i jako vzrůstná podnož pro roubování stromkových tvarů.