Zahrada bez květin?

I kontrast je součástí harmonie tolik důležité pro naše vnímání. Je přítomnost trvalek, letniček a dvouletek zkrášlujících zahradu svými pestrobarevnými květy opravdu nezbytná? Není zahrada vytvořená ze stromů a keřů poněkud ponurá, fádní a smutná? Jak vybudovat zajímavou zahradu "zdánlivě" bez květů?

Projekt zahrady vzniká na základě prostorových dispozic místa, do něhož je zahrada zasazena, ztvárněním představ projektanta a především na základě přání zákazníka - budoucího uživatele. Trvá často několik let, než se zahrada vyvine, rostliny povyrostou a zapojí se podle plánů a návrhů. Téměř okamžitý efekt dávají zahradě letničky. Název získaly podle hlavního období květu a s většinou z nich se rozloučíme s příchodem prvních mrazíků. I přesto je nalezneme v hojnosti na většině zahrad. Po letničkách jsou velmi čilé trvalky, které se již druhým rokem rozrostou a bohatě kvetou. Jejich samostatné záhony zkombinované barvou květu a střídavým kvetením oživují vzhled zahrady od jara do podzimu. Je vůbec možné vynechat květiny z osazovacích plánů bez estetické újmy? Letničky a ostatní květinový sortiment je poměrně náročný na údržbu i na finanční náklady. Navíc letničky a dvouletky vyžadují neustálou obnovu. Proč si tedy neušetřit finanční prostředky a síly. Vždyť skutečným uměním projektantů a zahradníků je cit pro kombinaci. Začlenění rostlin s různou strukturou listu, odlišným zbarvením a také umístěním, správnou volbou světové strany nebo korespondencí s okolní krajinou "za plotem" můžeme dát vyniknout některým jinak potlačovaným efektům.

Pozorujme přírodu
Pozorováním seskupení rostlin ve volné přírodě dojdeme k závěru, že kouzelná scenérie rostlin v naší zahradě nemusí stejně tak jako v krajině obsahovat pestré barvy dodávané právě kvetoucími rostlinami. Přesto může být rozmanitá díky dřevinám nejrůznějších tvarů. Působivé zbarvení listů, větví, ale též zajímavé květy, plody nebo jejich pouzdra plnohodnotně nahradí rozkvetlé letničky a trvalky. Měnící se velikost a struktura celokrajných listů se sudozpeřenými například u katalpy (Catalpa bignonioides) a dřezovce (Gleditsia triacanthos) jsou jasným dokladem širokých možností výběru. Značná tvarová proměnlivost v listech javorů spolu s jejich barevnou rozličností a podzimním vybarvením od tónů žlutých přes oranžové až po červené tento fakt potvrzují. Dřeviny se smutečním uspořádáním koruny - buky, vrby a bělokoré břízy - jsou s větvemi skloněnými k zemi nepostradatelnou součástí zahrad. Nezapomínejme na bizarně pokroucené větve lísky (Corylus avellana "Concorta") a některých vrb. Kombinací těchto dřevin s jehličnany docílíme mnoha zajímavých kontrastů. Sivé, temně i jasně zelené jehličí může překvapit i dvoubarevným žíháním. Zástupcem takové proměny je zerav (Thuja plicata "Zebrina") se žlutě a bíle pruhovanými větvičkami nebo jalovec (Juniperus sabina "Aureovariegata"). Oba se hodí pro samostatné výsadby, zerav navíc pro tvarované živé ploty. Lidským přičiněním vznikají roubované novotvary. Na kmíncích se objevují borovice, modříny i jinany.

Nejen květiny pro okrasu
Možná že absencí květin, ať už vytrvalých nebo jednoletých, se zbavíme určité proměnlivosti zahrady, které do ní právě sezónní květy dokáží vnést, rozhodně se však nepřipravíme o barvy a už vůbec ne o dekorativní hodnotu zahradního prostoru. Je samozřejmé, že ne každý majitel zahrady má tolik časových možností, aby mohl květinám věnovat tu péči, kterou pro bezvadný růst vyžadují, proto se zahradní architekti i zahradníci všemožně snaží jejich funkci nahradit - ať už kombinací jehličnanů s pestrými jehlicemi či odlišným tvarem růstu, nebo integrací určitých technických dekorativních prvků - keramiky, kamene, solitérního nábytku či zajímavé dlažby. Jak jejich snahy dopadají, o tom nejlépe vypovídají obrázky ilustrující tento článek. Majitelé těchto zahrad se rozhodně nemají zač stydět, spíše naopak. Dokážeme-li si zvyknout na fakt, že stejně dekorativní jako záhon pivoněk může být červenolistý kultivar japonského javoru, že pohled na ručně tvarovanou keramiku může být stejně úchvatný jako přehlídka poléhavých trvalek nebo že šikovně osázené koryto plně nahradí truhlík s letničkami, pak i v takové zahradě najdeme prostor pro duševní relaxaci a odpočinek.

Když rozkvetou dřeviny
A pokud se přece jen květů nechceme vzdát, mohou ke slovu přijít dřeviny s okrasnými květy.
To, že kvetou jen krátký čas, kompenzuje široký sortiment výběru. Již v zimě za bezmrazého počasí vykvétají jasně žluté kvítky jasmínu (Jasminum nudiflorum). Následuje vilín (Hamamelis) vykvétající časně z jara žlutě až červeně. Dalšími zástupci jara a následně léta jsou zlatice, magnolie, pěnišníky, trojpuky, vajgélie, kolkvície, ibišky, hortenzie, zimolezy a mnoho dalších. Stále přibývající nové kultivary dřevin, šlechtěné pro tvarové vlastnosti, velikost a barvu květů i listů znovu překvapují a fascinují své obdivovatele. Po odkvětu nesplynou všechny v jednotnou, uniformní zeleň. Pestrolisté, žlutě až bíle lemované nebo skvrnité dřeviny dávají nový rozměr zahradě. Zahanbit se nedají ani červeno- či žlutolisté kultivary stromů a keřů. Decentním, velice jemným doplňkem se staly stříhanolisté kultivary některých javorů, jírovce nebo čimišníku.
Od předjaří do podzimu se střídají květy jednotlivých dřevin doplněné zajímavým olistěním.