Rostliny: Thymus vulgaris - tymián obecný

Léčivé a dezinfekční účinky 30 - 40 cm vysokého polokeře tymiánu jsou známy už tisíce let. Nařezanou nať užívali už Egypťané (při balzamování), Řekové (v koupelích) a Římané (deodorant a dezinfekce).

Nároky a rozmnožování: tymián vyžaduje místo na plném slunci a suchou propustnou zeminu. Rozmnožuje se buď přímým výsevem v dubnu, nebo výsadbou předpěstovaných sazenic z výsevů v srpnu nebo v únoru (spon 20 x 20 cm). Sazenice získáte rovněž z polehlých zakořeněných větviček.

Péče: po odkvětu keř zkraťte o třetinu, aby bohatě obrostl novými výhonky. Sice dobře snáší sucho, ale potřebuje ochranu před chladným větrem a mrazy.

Sklizeň a zpracování: olistěnou nať sklízejte před kvetením od května do září. Největší obsah vonných látek mají listy v poledne. Nať rychle uschne rozložená ve vzdušné sušárně, i ve vyšší vrstvě; v sušičce při teplotě 40 °C. Větvičky rovněž můžete nakládat do oleje.

Použití: nálev jako kloktadlo při bolesti krku, zanícených dásních, proti kašli, používá se také do koupelí a obkladů při zhnisaných ranách a revmatismu. V kuchyni se hodí na pizzu a k masům. Usnadňuje trávení. Nevhodný pro těhotné ženy.