Rostliny: Cichorium intybus - čekanka obecná

Poslal(a) 15.01. 2008 09:00:03 (19666 čtenářů)

Cichorium intybus - čekanka obecná

Čeleď: čekankovité (Cichoriaceae), možno řadit mezi hvězdnicovité (Asteraceae)
Lidové názvy: pocestník, cikorka, německá káva, koření sv. Petra
Čekanka je vytrvalá, až přes 1 metr vysoká mléčící bylina s válcovitě kůlovým kořenem, z něhož vyrůstá větvená, poměrně slabá, ale tuhá, lysá nebo častěji štětinatě chlupatá lodyha. Jednoduchý, někdy větvený válcovitý nebo vřetenovitý kořen je až 30 cm dlouhý, v průměru má až 15 mm, je žlutohnědý až světle hnědý, suché kořeny jsou na povrchu slabě kroužkovitě zvrásněné.

Prvým rokem vyrůstá přízemní listová růžice, která vykvétá od druhého roku. Spodní lodyžní listy jsou podlouhlé až kopinaté, chobotnatě zubaté až celokrajné, přisedající uťatou nebo hrázovitou bází. Hořejší listy přisedají uťatou nebo srdčitou bází. Četné jednotlivé úbory modrých květů mají až 4 cm v průměru, vespod jsou podepřeny zákrovními lístky štětinatě brvitými a často žláznatými. Postranní úbory jsou přisedlé nebo velmi krátce stopkaté, konečné sedí na kuželovité, až 7 cm dlouhé stopce. Květy jsou jazykovité, nejčastěji blankytně modré, vyskytují se ale také rostliny bíle nebo růžově kvetoucí. Semeník je spodní, složený ze dvou plodolistů, avšak obsahuje jen jedno vajíčko. Na vrcholu semeníku je mnoho nepatrných štětinek, jež představují kalich. Tyčinek je pět a jejich prašníky jsou dohromady slepeny v rourku, kterou prochází volně čnělka, rozdělená na konci ve dvě bliznová ramena. Plody jsou obvejčité nažky bez chmýru, lemované na horním konci korunkou štětinek. Kvete od července do září.

Výskyt: Rostlina roste hojně u cest, na mezích, pastvinách, úhorech, rumištích a náspech a na jiných pustých místech z nížiny až do podhůří. Je rozšířena skoro v celé Evropě, severní Africe a na východ sahá až do střední části evropského Ruska a přes Přední Asii, Írán a Balúčistán až k Bajkalskému jezeru. Zplaněle roste ve východní Asii, Jižní Americe, jižní Africe a na Novém Zélandu.

Využití: Z pražených kořenů nekvetoucích rostlin (forma radicosum) se připravuje náhražka kávy nebo přísada do kávy. V západní Evropě, hl. v Belgii a také v Itálii, se pěstuje čekanka (forma foliosum) pro etiolované pupeny, které chutnají mírně nahořkle a pojídají se jako salát.

Zajímavost: Cikorka se jako náhražka zrnkové kávy v Evropě rozšířila hlavně v letech tzv. kontinentální blokády, kterou r. 1806 vyhlásil Napoleon I. za války s Anglií a která uzavřela evropské trhy veškerému anglickému zboží ze zámoří, tedy i dovozu surové kávy a třtinového cukru. Tím se podnítilo ve střed. a v záp. Evropě šlechtění cukernatých řep, výroba řepného cukru i cikorky. První výrobna cikorky v Čechách v Mochtíně u Klatov byla již na začátku 19. stol.

Sběr pro léčivé účinky
Droga: kořen planě rostoucí čekanky, příp. nať

Obsahové látky: Hlavní účinné látky jsou v mléčné šťávě rostliny. Nejdůležitější jsou terpenické a glykosidické hořčiny podporující chuť k jídlu, trávení a vylučování žluče, v kořenech je hojně obsažen zásobní polysacharid inulin (až 15 %), tvořený zbytky molekul fruktózy. Je to hydroskopický bílý prášek bez chuti a zápachu, špatně rozpustný ve studené, dobře pak v horké vodě, který se používá jako výživa pro diabetiky. Složí také k získávání fruktózy a používá se jako diagnostická látka při měření glomerulární filtrace ledvin. Čekanka obsahuje dále třísloviny, manit, kaučuk, cholin, arginin a kromě jiných i velké množství minerálních látek.

Sběr a sušení: Kořeny se v září a říjnu vyrývají rýčem, omyjí se a rozřežou asi na 15 cm dlouhé kousky, které se suší na stinném místě, nebo lépe umělým teplem do 50 °C. Droga je téměř bez pachu a má hořkou chuť. Nesmí obsahovat jinak zbarvené kořeny a zbytky nadzemních částí. Kvetoucí nať se sbírá od července do září. Suší se ve slabé vrstvě bez obracení, na suchých a stinných místech. Suchá droga má zelenou až šedozelenou barvu, květy při sušení zbělají. Kvalitu drogy snižují jinak zbarvené části a zbytky stonku silnější než 5 mm.

Použití: V lidovém léčitelství se z nati i kořene připravuje odvar (dvě čajové lžičky na šálek vody dvakrát denně). Používá se především jako prostředek čistící krev, podporující vylučování žluče a tvorbu žaludečních šťáv a tím i povzbuzující trávení a chuť k jídlu při nechutenství, žaludečních potížích, zácpě, jaterních chorobách včetně žlučových kaménků. Zevně se používá k obkladům při kožních zánětech a vyrážkách.
Michal Sochor
Botanika - teorie a praxe
botanika.borec.cz

foto Hana Vymazalová
11 článků v tomto tématu
02.12. 2016
75 čtenářů
Vincetoxicum hirundinaria - tolita lékařská
Čeleď: klejichovité (Asclepiadaceae) Bylina vytrvalá, jedovatá, 50-100 cm vysoká. V půdě má šupinatý oddenek. Lodyhy vyrůstají v trsu, jsou přímé, jednoduché, listnaté. Dolní lodyžní
02.12. 2016
79 čtenářů
Valeriana officinalis - kozlík lékařský
Čeleď: kozlíkovité (Valerianaceae) Bylina vytrvalá, statná, 70-200 cm vysoká. V zemi má krátký oddenek. Lodyha pevná, silná, přímá, jednoduchá, jen v květu větvená. Uvnitř je dutá,
30.11. 2016
150 čtenářů
Valeriana dioica - kozlík dvoudomý
Čeleď: kozlíkovité (Valerianaceae) Bylina vytrvalá, 10-40 cm vysoká. V zemi má plazivý oddenek. Lodyha přímá, nevětvená, hranatá, listnatá. Lodyžní listy přisedlé, vstřícné, zpeřené.
30.11. 2016
138 čtenářů
Sambucus ebulus - bez chebdí
Čeleď: bezovité (Sambucaceae) Keřovitá bylina, vysoká 50-200 cm, nepříjemně páchne. Lodyhy přímé, nevětvené, rýhované, drobně bradavčité. Listy dosti velké, lichozpeřené, řapíkaté,
28.11. 2016
135 čtenářů
Viburnum lantana - kalina tušalaj
Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae) Dřevina keřovitého vzrůstu, až 4 m vysoká. Větve jsou tlustší, přímé, plstnaté, kůra hnědá. Listy vstřícné, řapíkaté, vejčité až obvejčité,
28.11. 2016
132 čtenářů
Viburnum opulus - kalina obecná
Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae) Keř nebo menší stromek, 1-5 m vysoký. Větve lysé, listnaté, borka šedá. Listy řapíkaté, vstřícné, 3-5laločné. Květy tvoří široké květenství,
27.11. 2016
148 čtenářů
Lonicera xylosteum - zimolez obecný
Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae) Keř listnatý, opadavý, 1-3 m vysoký. Větve jsou tmavě šedohnědé, uvnitř duté, letorosty hustě chlupaté. Listy vstřícné, široce vejčité, krátce
27.11. 2016
139 čtenářů
Sanicula europaea - žindava evropská
Čeleď: miříkovité (Apiaceae) Bylina vytrvalá, 30–45 cm vysoká. V zemi má silnější, zešikmený oddenek s tmavohnědými kořeny. Stonek přímý, větvený až v horní části, hranatý,
25.11. 2016
151 čtenářů
Peucedanum cervaria - smldník jelení
Čeleď: miříkovité (Apiaceae) Bylina vytrvalá, 30-110 cm vysoká. V zemi má tlustý, válcovitý, mnohohlavý oddenek. Stonek plný, oblý, slabě proužkovaný, řídce listnatý. Listy přízemní
25.11. 2016
153 čtenářů
Heracleum sphondylium - bolševník obecný
Čeleď: miříkovité (Apiaceae) Bylina statná, víceletá, 50-150 cm vysoká. V půdě má silný větvený kořen. Po rozemnutí listů nepříjemně páchne. Lodyha silná, přímá, dutá, nahoře
23.11. 2016
182 čtenářů
Lokalita Žleby
Jedná se o podmáčenou louku v povodí potoka Doubravka navazující na zátopové území rybníka Vyrazil, který se nachází při její východní okrajové části. Lokalita má rozlohu 1,5 ha a