Rostliny: Tropaeolum majus - lichořeřišnice větší

Jednoletá lichořeřišnice větší pochází z Peru a Bolívie, v Evropě je známa až od poloviny 17. století. Je osvědčenou rostlinou proti mšicím na okolní zelenině a ovocných stromech. Má dvě růstové formy – keříčkovou a plazivou. Plazivá vytváří metrové výhony, které také za pomoci kroutivých řapíků šplhají vzhůru po opoře.

Nároky a rozmnožování: rostliny potřebují propustnou živnou půdu. Rozkvete na slunci i v lehkém polostínu. Lichořeřišnici vysévejte buď v březnu do truhlíků (dříve pokvete), nebo koncem dubna na venkovní záhon. Je-li půda příliš bohatá na živiny, rostliny bujně rostou a vytvářejí málo květů. Při teplotě 4 °C přestává růst.

Péče: pravidelně zalévejte a odstřihávejte odkvetlé květy.

Sklizeň a zpracování: k okamžité spotřebě trhejte květy a jemné listy i mladá poupata a nezralé plody. Listy můžete v mírném stínu i nasušit. Plody či poupata naložte do octa, nahrazují kapary.

Použití: ostrá kořenitá chuť vhodně doplňuje saláty, tvarohová a vaječná jídla. Lichořeřišnice rychle hořkne, do kuchyně ji sklízejte těsně před použitím. Čaj je účinný proti bakteriální infekci močových cest. Denně snězte nejvíce 30 g lichořeřišnice, je příliš dráždivá.