Plaménky - Clematis (1)

Plaménky jsou flexibilní rostliny vhodné k pěstování v jakémkoliv terénu, jsou schopny růst s jinými rostlinami a porůstat je - tak je můžeme vidět v nejkrásnější podobě. Hodí se na slunce i do stínu. Většina z nich potřebuje oporu, jiné, u nás méně známé jsou půdopokryvné bylinné druhy vhodné na záhony i jako obruby. Vybírat můžeme ze širokého sortimentu druhů, z více než čtyřset kultivarů.

Plamének (Clematis) je oblíbenou a skromnou rostlinou. Z popínavých druhů se vyznačuje nejdelší dobou květu. Barevná škála květů je velmi bohatá, neobsahuje pouze jasně oranžovou barvu. V naší přírodě se můžeme setkat s planou formou drobnokvětého plaménku plotního (Clematis vitalba). Nenápadné smetanově zbarvené květy najdeme na rostlině v hojné míře od července do zámrazu, po odkvětu navíc zdobí rostlinu chomáčky ochmýřeného souplodí. Z drobnokvětých plaménků byly vyšlechtěny velkokvěté kultivary s květy v průměru do 20 cm. Květy jsou častěji jednoduché, ale existují i druhy plnokvěté. Většina drobnokvětých plaménků vykvétá od léta do prvních mrazů, naopak velkokvěté druhy kvetou zpravidla jen omezený čas v průběhu sezóny.
Plaménky jsou zajímavé také stavbou květu. U většiny květin jsou tyčinky obklopeny okvětními lístky dvou druhů. Zelené kališní chrání poupě a barevné korunní slouží jako lákadlo pro hmyz. Plamének má však kališní lístky zbarvené stejně jako korunní. Na pohled nápadné květy jsou jen ojediněle vonné. Obecně při výběru barevného odstínu do naší zahrady platí, že pro stinná stanoviště se hodí jemnější a bledší tóny, na slunce volíme odstíny sytější. Mnohotvárnost květů se netýká pouze velikosti a plnosti.

Různé formy, různý vzhled
Nejatraktivnější částí rostliny popsané v předchozím textu je nepochybně květ. Protipólem záplavy jasných květů jsou jemné, nepříliš výrazné listy. Rostlina jako taková nepůsobí masivním dojmem a je velmi lehká. Toho lze využít při komponování v zahradě. Vzhledová odlišnost bylinných plaménků, které nejsou popínavými rostlinami, sahá od druhů umožňujících pokryv půdy bez opory (Clematis heracleifolia) po druhy, které potřebují oporu o hostitelskou rostlinu (C. integrifolia, C. recta). Tato skupina plaménků má zpravidla drobnější květy a na konci zimy se podobně jako jiné záhonové byliny radikálně prořezává.
Plaménky jsou převážně opadavé, zimovzdorné a zjara znovu rašící rostliny. U nás nejžádanější jsou dřevnatějící popínavé druhy a odrůdy, které dělíme do dvou skupin. První kvetou začátkem května do června, na starém dřevě, za příznivých podmínek vykvétají ještě v srpnu až září. Stříháme je po odkvětu, což umožňuje nový růst větívek pro příští období.. Druhá skupina kvete v průběhu léta, od července do podzimu, na jarních výhonech. Stříháme je před rašením dvěma způsoby: buď 20 cm nad zemí kompletním seříznutím, nebo v případě, že plaménky rostou v korunách stromů, zkrátíme jen některé výhony na 50 až 100 cm nad zemí. Plaménky jsou převážně opadavé, zimovzdorné, existují však i druhy neopadavé, například Clematis armandii. Většinou jsou to rostliny dlouhověké, některé mohou být staré i desítky let.