Většina druhů funkií je stínomilná, jen některé z nich snášejí místa na slunci. Vděčným místem je okraj dřevinových výsadeb, ideálním pozadím jsou opadavé dřeviny a stálezelené rododendrony.
Hosta sieboldiana Elegans
Impozantní dojem vytvářejí jako lemy stinných cest, na březích vodních ploch nebo dokonce v nádobách, miniaturní druhy jsou vhodné do skalek.
Při volbě okolního osázení hraje důležitou roli barva listů funkií. Zatímco modrolisté funkie jsou zpravidla značně závislé na barevném uspořádání okolí, působí žlutě panašované druhy dobře téměř na každém místě, zvláště v okolí rododendronů, které po odkvětu vytvářejí pouze obraz různých zelených odstínů. Pokud vysadíme žlutě panašované funkie v bezprostřední blízkosti zakrslých japonských azalek (Rhododendron obtusum, R. kaempferi, R. kurume), dočkáme se v době jejich květů velmi efektních barevných kombinací.
Jako partneři pro modrolisté funkie jsou vhodné pestré barvy. Z jarních květin jsou to žlutě a oranžově kvetoucí prvosenky a denivky, které prospívají i na polostinných místech. Zajímavé kompozice dosáhneme společnou výsadbou s čechravami, které jemnými květy a listy změkčí poněkud tvrdý dojem z listů funkií. Totéž platí i pro orlíčky a sasanky. Z lilií jsou vhodné druhy pro stinné partie (Lilium pardalinum). Barevně velmi efektní je kombinace modré a žluté, např. výsadbou okrasného zlatého česneku (Allium moly).
Ideálními partnery jsou funkie pro cibulovité květiny, sněženky, ladoňky, modřence. Ještě v době květu narcisů a tulipánů nemají funkie plně rozvinuté listy, takže jim nijak nebrání v růstu. Až v době, kdy nadzemní části cibulovité rostliny zatahují, se růžice pestrých listů funkií rozrůstají, takže bezprostředně zakryjí vznikající holá místa.
