Rostliny pro nejkrásnější stinná zákoutí

Poslal(a) 31.01. 2008 09:15:17 (38569 čtenářů)

Bergenia

Stinná místa v zahradě jsou často partie, se kterými si zahrádkáři nevědí rady. Ale právě ve stínu se dá stvořit velmi působivé zákoutí. Ve starších zahradách, kdy jsou stromy a keře plně vzrostlé, vznikají dost rozlehlá stinná místa. Pokud je zahrada založena vyváženě, nejsou se stinnými místy žádné potíže. Naopak, v horkých letních dnech se stávají vítaným místem k úniku před nesnesitelným vedrem.

Středem stinné zahrádky může být zadumané zahradní jezírko. Důležitá je možnost se v blízkosti jezírka posadit, abychom se neochudili o příležitost pozorovat hru světla a stínu a obdivovat sytou zeleň vysazených rostlin.

Pěšiny na stinných místech se upravují pomocí kůrového mulče či dřevní štěpky, je-li půda alespoň trochu jílovitá, je možné vlhkou zeminu jenom udusat. Vzhledem k vysoké vzdušné vlhkosti a omezenému přístupu světla tu cestičky rychle porůstají mechem.

Dva favorité
Břečťan a kapradiny jsou bezesporu favorizované druhy pro vysazení do stínu. Břečťan dokonale pokryje půdu, kapradiny mají zajímavý vzrůst i stavbu listu. Obě rostliny jsou zcela nenáročné. Mají rády humózní a ne příliš suchou půdu. Pokud ji pokryjete nastýlkou, splníte oba požadavky. Výběr odrůd břečťanů je nekonečný, jen v posledních desetiletích bylo vyšlechtěno více než 700 odrůd – velkolisté, drobnolisté či s miniaturními listy, temně zelené i s panašovanými listy, rychle nebo pomalu rostoucí. Břečťan má vynikající růstové vlastnosti. V mládí tvoří popínavé výhony, ale má-li starší rostlina dostatek světla, začne kvést a zastaví růst. Břečťan šplhající po stromě mu nijak výrazně neškodí, dřevina může odumřít teprve tehdy, když jeho výhony pevně sevřou hostitele a připraví ho o veškerý přísun světla.

Kapradiny jsou velmi skromné druhy, po vysazení už s nimi není žádná práce. Nevýhodou je snad jedině to, že se odumřelé listy nemají stříhat, ale mají zůstat na rostlině. Na jaře ochraňují mladé a na mráz háklivé výhony a v létě se chovají podobně jako nastýlka.

Obzvlášť přitažlivé kapradiny:
Žebrovice různolistá (Blechnum spicant), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris), onoklea (Onoclea sensibilis), podezřeň královská (Osmunda regalis), sleziník (Asplenium scolopendrium), osladič obecný (Polypodium vulgare) a kapradina (Polystichum spec.)

DALŠÍ ROSTLINY DO STÍNU
Kontryhel měkký (Alchemilla mollis), bergenie neboli badan (Bergenia spec.), bohyška (Hosta spec.), prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), kopytník evropský (Asarum europaeum), mirtovnička srdcolistá (Tiarella cordifolia), ploštičník (Cimicifuga spec.), čechrava (Astilbe spec.), zvonek (Campanula spec.), trávy, např. ostřice stinná nebo japonská, cibulnaté a hlíznaté rostliny: ocún jesenní (Colchicum autumnale), šafrán (Crocus spec.), sněženky (Galanthus nivalis a G. elwesii), bledule jarní (Leucojum vernum), ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia), hyacintovec nepopsaný (Hyacinthoides non-scripta)

☻ Půda ve stinném koutě zahrady je na rozdíl od jiných zahradních partií dobře zásobená humusem. Na podzim pod stromy a keři zůstává spadané listí a drobné větve, které se po několika měsících stejně jako v lesním porostu promění v mulčovací vrstvu, která povzbudí dění v půdě.

PROKOŘENĚNÁ PŮDA BRZDÍ RŮST
☻ Pokud už stromy v zahradě dorostly téměř k nebi a keře vytvořily hustý podrost, je půda pod nimi neprostupně protkaná kořeny. Kořeny dřevin se potom stávají brzdou růstu jiných druhů. Nesmlouvavě totiž odejmou všem okolním rostlinám vodu včetně živin. Takovou zahradní partii se vyplatí přetvořit, samozřejmě s co možná nejmenší námahou. Lenivý zahrádkář raději vystříhává větve a kypří půdu, pokud to ještě jde. Nejjednodušší je navézt humus, ale kořeny stromů tuto výživnou vrstvu opět rychle zkonzumují. Proto raději zakryjte půdu netkanou textilií a teprve na ni rozhrňte humózní půdu. V takto chráněné vrstvě půdy potom mohou trvalky nerušeně vegetovat, aniž by musely odrážet nápor konkurenčních kořenů stromů. Dbejte na vydatnou zálivku, protože trvalky nemají přímý kontakt se spodní vrstvou půdy. Pokud se rozhodnete vysadit pouze břečťan, stačí jen vyhloubit větší jámy. Kořeny této překrásné a věčně zelené pokryvné trvalky nabídnutý prostor brzy ovládnou.

Dryopteris filix-mas - kapraď samec

Cimicifuga ramosa Brunette - ploštičník

Ukázka z knihy Zahrada pro inteligentní lenochy II v 7 krocích, Karl Ploberger
Nakladatelství Brázda, s.r.o.
Braunerova 4, 180 00 Praha 8
Tel.: +420284841141, Fax.: +420284841141
www.ibrazda.cz

foto Hana Vymazalová

Články: rostliny nejkrásnější

17.11. 2007
31.23 kB čtenářů
Skalka pro radost
15.07. 2008
23.30 kB čtenářů
Picea abies 'Nidiformis' - smrk ztepilý
09.03. 2009
60.41 kB čtenářů
Skalka - barevný jarní koberec
10.01. 2009
31.62 kB čtenářů
Pinus parviflora 'Glauca' - borovice malokvětá
17.10. 2012
10.07 kB čtenářů
Pinus uncinata - borovice blatka
14.10. 2015
4.55 kB čtenářů
Využijte listí na zazimování balkonovek
23.03. 2011
11.81 kB čtenářů
Androsace - pochybek
24.03. 2010
20.44 kB čtenářů
Ohražování zahrad
31.01. 2012
11.98 kB čtenářů
Gladiolus - mečík
12.06. 2013
13.45 kB čtenářů
Nepeta - šanta
08.09. 2008
51.04 kB čtenářů
Hibiscus syriacus - ibišek syrský
Diskusní fórum / Ostatní k rostlinám
11.04. 2012
35.33 kB čtenářů
Rostliny vhodné na svah
27.02. 2012
7.75 kB čtenářů
Rostliny na suché místo pod jedli
13.01. 2012
20.24 kB čtenářů
Jedovaté rostliny
24.02. 2011
6.28 kB čtenářů
Rostliny klíčící v chladu
18.05. 2010
16.17 kB čtenářů
Kvetoucí rostliny do stínu
23.06. 2013
54.40 kB čtenářů
Půdokryvné rostliny na zpevnění svahu
18.03. 2010
22.67 kB čtenářů
Samozavlažovací truhlíky - nejvhodnější rostliny
29.11. 2009
8.91 kB čtenářů
Zahradní rostliny - citlivost na mráz
08.03. 2011
8.58 kB čtenářů
Ochranné kryty pro rostliny
03.08. 2009
14.14 kB čtenářů
Rostliny ke kůlně
25.10. 2013
15.92 kB čtenářů
Balkonové rostliny - rady pro pěstování