Rostliny: Corylus avellana - líska obecná

Únor je měsícem, kdy i přes nejchladnější dny již cítíme příslib jara. Světla pozvolna přibývá, sluníčko zasvitne teplejšími paprsky a na pozadí sněhu se probouzí vegetace. Mezi první posly patří lísky. Větévky jsou sice ještě bezlisté, ale již je obalují jehnědy plné svítivě žlutého pylu. Také světlá hněď kůry je velmi hezkým prvkem zahrady na sklonku zimy.

Mezi lískami dominují keře, ale najdeme zde také výrazně stromové formy. Patří mezi základní dřeviny severního mírného pásma. Lísku obecnou (Corylus avellana) najdeme volně v přírodě a pro její nenáročnost, rychlý růst a přizpůsobivost nejrozmanitějším podmínkám se opravdu nemusíme bát použít termín pionýrská dřevina. Kromě chudých písčitých půd a podmáčených stanovišť ji můžeme najít na nejrůznějších místech, na slunci i v přistínění, roste dokonce i ve stínu. Vytváří silné keře, které i po poškození nebo radikálním seříznutí znova obrážejí. Také četné semenáčky lísky statečně rostou. Dorůstá až do výšky 5 m.V zahradách lísku v její nejběžnější podobě raději nahrazujeme kulturními odrůdami. Z původního druhu si vesměs zachovaly velkou vitalitu a otužilost. V zimním období nás nejvíce upoutají pokroucené větve odrůdy ´Concorta´. Po olistění si zase spíš všimneme hnědočervené nebo hnědopestré či žlutavé a žluto pestré kultivary. Podzim sjednotí lísky žlutými odstíny listů. Celoročně výrazně jsou různé kmínkové tvary.

Bujně rostoucí keře dáváme do větších prostor, hodí se i na volné živé ploty a jsou vynikající maskovací dřevinou. Keřové typy se mohou kombinovat i s vilíny, které také kvetou časně v předjaří a za vegetace mají podobný habitus i listy jako lísky.

Výrazné kultivary vysazujeme samostatně nebo v kompozici s dalšími vhodnými dřevinami včetně jehličnanů, aby se podtrhl jejich vizuální efekt. Kroucenou lísku ´Concorta´ dáváme vždy na stanoviště, kde ji můžeme pozorovat zblízka. Představuje neobvyklý a tajemný prvek. Vysazuje se také v japonských zahradách. Pro svůj menší vzrůst je oblíbená v předzahrádkách a může růst i v nádobách. Do menších prostor se také hodí smuteční tvary kultivaru ´Pendula´ nebo zlatavá odrůda ´Aurea´. Koncem léta dozrávají na lískách různě velké oříšky, které jsou jedlé. Pro produkci oříšků se však pěstují zvláštní odrůdy, kterými se zabývá ovocnářství.

Líska obecná se často využívá v průmyslových oblastech nebo při rekultivacích. Kořenový systém je bohatý a houževnatý. Vysazuje se jak prostokořenná, s balem nebo v kontejnerech. Následné ošetření je minimální. Řežeme pouze starší přehoustlé exempláře, které potřebují prosvětlit a odstranit překřížené větve. Vytáhlé keře zmladíme silnějším seříznutím.I mnohaleté exempláře můžeme přesadit, ale nezapomeneme na důkladnou zálivku. Po přesazení mohou načas ustat v růstu. Netrpí okusem zvěří ani chorobami a škůdci. V našich podmínkách rostou od nížin do podhůří.

Mezi nejrozšířenější kultivary patří:

´Aurea´ – keř neroste příliš bujně. Listy jsou žluté, později zelenožluté.
´Contorta´ - má vývrtkovitě zkroucené větve a listy jsou také částečně zkadeřené. Využívá se i v aranžérství. ´Heterophylla´ -má pozoruhodné užší listy, hluboce stříhané
´Pendula´ - má smuteční vzezření, větve v oblouku převisají.
´Purpurea´ – temná červeň se s postupující vegetací mění na červenohnědou.