Pro každé stanoviště se najde vhodný kandidát. Mnozí pěstitelé si myslí, že lilie jsou náročné, a tedy vhodné jen pro specialisty. U některých druhů a odrůd to platí bezezbytku. Ale mnohé asijské odrůdy či botanické druhy, jako lilie Hansonova (Lilium hansonii), lilie královská (Lilium regale) a lilie bělostná (Lilium candidum), nejsou na péči o nic náročnější než víceleté kvetoucí trvalky nebo růže.

Všechny cibule lilií jsou choulostivé na přemokření, především v zimním období. Do těžkých půd, z nichž voda špatně odtéká, byste proto měli zapracovat drenáž. Na záhoně můžete cibule rovněž vysadit do hrůbků (kopečků nahrnuté zeminy). Báze lilií by se navíc měly nacházet v chladu a stínu. Pokud do sousedství lilií vysadíte víceleté trvalky či letničky, můžete tomuto jejich požadavku snadno vyhovět.

Hlavní skupiny hybridů

Jednotlivé druhy lilií se liší v nárocích na půdu a délku slunečního svitu.

Velké skupině asijských hybridů vyhovují záhony na plném slunci. Půda by měla být kyprá, humózní a spíše suchá. Asijské lilie jsou nabízeny v mnoha různých barevných odstínech; odrůdy se navíc odlišují sklonem květů. Existují odrůdy s květy vzpřímenými, obrácenými do stran nebo převislými. Asijské lilie se dají dobře kombinovat s letničkami a trvalkami. Něžnou růžovou odrůdu ’Marseille’ můžete například vysadit do společnosti jednoletých krásenek (Cosmos) a zimovzdorných trvalek, jakými jsou kakosty (Geranium), šalvěj hajní (Salvia nemorosa) a plamenka latnatá (Phlox paniculata).

Skupina orientálních hybridů má na stanoviště vyšší nároky: mělo by být polostinné a půda by měla být kyselá a mírně vlhká, ale propustná. Odrůdy orientálních lilií nejlépe prospívají v oblastech s vyrovnaným klimatem. V jiných regionech musíte počítat s tím, že rostliny nebudou dlouhověké. Pokud se pro ně přesto rozhodnete, budete odměněni jejich krásou a omamnou vůní.

Botanické druhy

Lilie bělostná (Lilium candidum) se v zahradách pěstuje už po staletí. Tento dlouhověký druh nejlépe prospívá ve vápenité půdě na plném slunci. Při výsadbě na konci srpna až na počátku září dbejte na to, aby cibule byly přikryty jen třemi centimetry zeminy. Jinak rostliny nechte vyvíjet pokud možno nerušeně, mohou zůstat dlouho na vybraném místě. Lilie bělostné můžete kombinovat s lupinami, stračkami, slézy a hvozdíky vousatými.

Ke zvláště odolným botanickým druhům patří lilie zlatohlávek (Lilium martagon), lilie Hansonova a elegantní lilie královská. Lilie Hansonova a zlatohlávek se velmi pěkně hodí do přirodní zahrady. Dobře se uplatní například mezi keři. Lilie královská, která je na základě tvaru květů řazena mezi trubkovité lilie, je jedním z nejkrásnějších druhů. Pro její výšku kolem 150 cm, velké bílé květy a omamnou vůni byste ji měli na květinovém záhonu vyhradit zvláštní místo. Nejkrásněji vypadá několik rostlin sesazených do malé skupinky obklopené nízkými trvalkami.

Lilie královská – stejně jako mnohé její příbuzné – dobře prospívá také v květináčích. Nádoby by však neměly být příliš malé, aby se rostliny mohly dobře rozvinout. Pro lilii královskou byste měli zvolit minimálně pětilitrový květináč (o průměru 22,5 cm). Pokud chcete sesadit více cibulí dohromady, zvolte větší nádobu. Lilie můžete podsadit polštářovitými trvalkami, například lobelkami. Dekorativně vypadají v hrnkové zahrádce i zakrslé lilie, které dorůstají výšky od 35 do 50 cm. U těch druhů lilií, které mají zvláštní nároky na půdu, může pěstování v květináči péči o rostliny usnadnit. Nezávisle na kvalitě zahradní zeminy si pak můžete připravit ideální substrát pro vybrané rostliny nebo použít speciální zeminu. Například orientální odrůdy lilií, které vyžadují kyselou půdu, můžete vsadit do substrátu pro rododendrony.

Ať už vysadíte lilie do květináče, nebo na záhon, nikdy byste neměli zapomínat na pravidelné přihnojování. První dávku komplexního hnojiva poskytněte liliím ve fázi rašení, další na počátku kvetení a poslední ihned po odkvětu.