Jak zalévat s rozumen (2)

Poslal(a) 02.08. 2003 16:54:02 (17149 čtenářů)

Rozlišujeme dva druhy zavlažování - plošné a bodové. Na velké osázené plochy volíme plošnou zálivku, kdy voda není přiváděna přímo ke kořenům rostlin, ale zvlhčuje celou plochu. K tomuto účelu se nejčastěji používají hadice s vhodnými nástavci. Velmi oblíbené jsou i nejrůznější postřikovače, bez nichž by se nám v létě nemohl spokojeně zelenat ani trávník.

Kromě jednoduchých postřikovačů, které rozstřikují vodu rovnoměrně na malé ploše, jsou oblíbené i rotační postřikovače, které dvěma nebo třemi rotujícími rameny rozstřikují drobné kapky v kruhu. Dražšími typem s větším záběrem je postřikovač s pulzační tryskou, která se postupně natáčí a rozděluje vodu v kruhových výsečích. Svou úlohu dobře plní i oscilační postřikovač, jehož kyvný pohyb horizontálně uložené trubice s drobnými otvory zajišťuje obdélníkový tvar zavlažování. Pro zalévání zeleniny vysázené v řádcích se velmi dobře hodí zploštělá hadice s řadou jemných otvorů na vrchní straně. Při plošné zálivce by se dávka vody měla pohybovat mezi 10 až 20 litry na metr čtvereční, v případě extrémního sucha samozřejmě více.
Bodová zálivka, při které se voda přivádí pouze do bezprostřední kořenové zóny, se využívá převážně u menšího počtu velkých rostlin. K takové zálivce můžeme využít konev bez rozprašovací hubice, proud vody však nesmí být nikdy silný ani rychlý, abychom nevyplavili půdu z kořenů. K jednotlivým keřům či stromům můžeme vodu přivádět také hadicí v případě, že kolem jednotlivých kmenů vytvoříme v půdě kruh, jakousi plochou mísu, do níž vodu pomalu přivádíme.
Vhodnější pro bodovou zálivku je však hadice z plastu s řadou drobných otvorů, které přivádějí vodu ke kořenům jednotlivých rostlin. Dokonalejší typy mají místo otvorů tenké trubičky nebo kapkovače. U menšího počtu větších rostlin, zejména u se vyplatí vsadit u báze stonku sazenic do půdy i hliněný květináč, do kterého během léta naléváme vodu.
Množství vody záleží na velikosti jednotlivého keře či stromu. Obvyklá je dávka 5 až 20 litrů na jednu rostlinu.
Pro zalévání se hodí i nashromážděná dešťová voda, která by však neměla být příliš kyselá. Její ideální hodnota pH by měla ležet mezi 5,5 až 6. Pokud hodnota pH je nižší než 5, není vhodná k zalévání a rostlinám může jen ublížit. To je ovšem poněkud extrémní případ, v naprosté většině je zálivka dešťovou vodou tím nejideálnějším způsobem, jak rostliny zásobit vláhou. Už jen proto, že je zcela zadarmo...

Podle Dům a zahrada

Články: zalévat rozumen

02.08. 2003
21.91 kB čtenářů
Jak zalévat s rozumen (1)
Diskusní fórum / Závlahy
28.05. 2014
32.04 kB čtenářů
Závlahy - ale od koho?
08.10. 2013
3.12 kB čtenářů
Zavlažování zahrady
03.05. 2012
4.41 kB čtenářů
Samozavlažovací kužele - čištění od vodního kamene a solí
13.11. 2009
16.29 kB čtenářů
Nádoby na vodu - sudy, konve
14.08. 2009
12.43 kB čtenářů
Zavlažovací systém - bude to fungovat?
20.05. 2009
27.23 kB čtenářů
Zavlažování - automatický zavlažovací systém
23.03. 2009
17.33 kB čtenářů
Zavlažování - spotřeba vody pro trávník
23.03. 2009
10.54 kB čtenářů
Závlahové systémy - spotřeba vody
07.08. 2008
17.37 kB čtenářů
Zavlažování - dešťová voda na zálivku