Břečťany jsou velmi populární stálezelené dřeviny, které se využívají jako živý pokryv zdí, pergol či plotů, nebo jako podrost pod vysokými stromy a na těžko přístupných svazích. Existuje mnoho druhů a kultivarů, z nichž některé opravdu okázalé nejsou pro naše klima vhodné, ale i mezi těmi otužilými jsme pro vás našli krásné kousky.

Listy břečťanu jsou jedinečné svým tvarem a stavbou, není tedy divu, že stále více zahradníků vyhledává kupříkladu tuto odrůdu, která neroste jako popínavá liána, ale jako keř s vlastní konstrukcí dřevitých větví. Ano, čtete dobře, jedná se o keřovitý druh, který sám od sebe drží tvar a pokud nebude mít oporu, bude vytvářet hustý, pevný keř, v dospělosti cca 1,5m vysoký a stejně široký. Jedná se rostlinu, jež byla získána z dospělého břečťanu hedera helix v momentě, kdy se již přestala pnout a začala kvést. Roste pomaleji než ostatní břečťany, takže je vhodný i do menších zahrad.

Lesklý list má nenapodobitelný tvar s jedním špičatým cípem proti stopce a dvěma zaoblenými postranními cípy, takže vypadá trochu jako kosočtverec. Mladé listy jsou jasně zelené a s věkem tmavnou do sytě až tmavě zelené. Na konci léta láká motýly a jiný hmyz svým bohatým kvetením. Květy jsou uspořádané v atraktivní, pravidelně kulaté okolíky na dlouhé stopce. Po opylení dozrávají v drobné černé plody, jež zdobí keř po celou zimu. Až pohádkově to vypadá, když je námraza a okolíky s kuličkami plodů jsou pokryté silnou vrstvou jinovatky.

Pokud stojíte o samostatně rostoucí keřový tvar, doporučujeme jej umístit mimo zdi nebo jiné dřeviny, protože v jejich blízkosti by větvičky využily nabízené opory a začaly by se jí chytat jako běžný břečťan. Ale pokud naopak máte zájem o pokryv čehokoliv právě touto odrůdou, snadno toho docílíte vysazením rostliny ke zmiňované opoře. V tomto případě dokáže vyšplhat po zdi nebo kmeni starého stromu až do 10m. Nemusí se stříhat.

Snese jakékoli umístění, přednostně ve vlhčí, zásadité půdě, slunce i stín. Plně mrazuvzdorný do min. -27°C.