Kompost (1)

Poslal(a) 10.03. 2008 11:33:22 (27228 čtenářů)

Kompostér K 700 - kompost v zahradě (MOUNTFIELD)

Kompostu se někdy říká „zelené zlato“ a zkušení pěstitelé vědí, proč: kompost má aktivní podíl v koloběhu života a jako konečný produkt je velmi hodnotným substrátem s blahodárnými účinky.

V přírodě odumřelé části rostlin zůstávají ležet přímo na místě, na půdě se rozkládají a vytvářejí humus, ale v zahradách je pořádkumilovní pěstitelé uklízejí ze záhonů, trávníků a cest a shromažďují je na společném místě. Tam se organický materiál promíchá, a aby se získal hodnotný humus, musí v něm probíhat rozkladný proces. Tento postup se nazývá kompostování.

Kam s kompostem?
Umístění kompostu na zahradě je potřeba dobře zvážit: v domácnosti se objevují stále nějaké odpady, a proto by mělo být místo pro kompost rychle a snadno dostupné. Kompost není žádnou ozdobou, takže by neměl být na pohledově exponovaném místě. Nejlepší je skrytý kout, ke kterému vede úzká cesta nebo nášlapné desky, aby byl možný dobrý přístup v každém období. Pamatujte však také na sousedy a neumísťujte kompost v bezprostřední blízkosti jejich terasy nebo oblíbeného místa k posezení, jinak vás konflikty neminou.

Pamatujte na manipulaci!
Při práci s kompostem se většinou používá zahradní kolečko a lopata, což vyžaduje dostatek volného prostoru. Zpevnění pracovního místa (nikoli místa přímo pod kompostem) usnadňuje práci, především ve vlhkém počasí. Doporučuje se jednu část vyhradit pro předcházející shromažďování odpadu a druhou část pro řádné založení kompostu a jeho umístění až do doby vyzrálosti.

Slunce nebo stín?
Místo vystavené prudkému slunci není vhodné, protože materiál tam rychle vysychá a bez vlhkosti se rozkladný proces zastavuje. Mírná ochrana proti dešťovým srážkám je prospěšná, a to nejen v drsných a na srážky bohatých oblastech. Aby se materiál během deštivého období úplně nerozmáčel a především aby se nevyplavovaly živiny, je optimální propustná ochrana listnaté koruny stromu. Umístěte proto kompost v polostínu pod listnatým stromem nebo větším keřem.

Kompostování bez ohradníku
K tomu, aby se materiál mohl rozkládat, není potřebný žádný ohradník (kompostér). Tento původní otevřený způsob kompostování volně loženého materiálu na hromadě však vyžaduje větší plochu než kompostování v ohradníku (uzavřené nádobě), a navíc jsou organické odpady příliš viditelné.

Při otevřeném kompostování se doporučuje základní šířka hromady do 2 m. Tím je dána i maximální výška – přibližně 1,5 m, protože vyšší hromada není stabilní. Délka hromady se může postupně zvětšovat, přičemž vzadu se vrství nové odpady a vpředu se může „sklízet“ vyzrálý kompost. Při dostatku místa lze začít kompostovat na druhé hromadě.

Nezáleží na tom, zda hromada vybíhá při přední straně do špičky, nebo má klasický lichoběžníkový tvar, ale vždy je důležité, aby do jádra hromady mohl pronikat vzduch, který je k rozkladu potřebný.

Kompostování v ohradníku
Kompostování v ohradníku je vhodné při nedostatku místa. Také z estetického hlediska jsou zpravidla přijatelnější. Je také možné vedle volné kompostové hromady umístit menší ohradník na kompost, ve kterém se nejdříve shromažďují nevzhledné odpady než se čas od čas správně vrství na volnou hromadu.

Jestliže nemáme zkušenosti s uzavřeným způsobem kompostování, je zpočátku obtížné správně rozklad řídit. Je třeba počítat se ztížením řízeného rozkladu hlavně malým prostorem, nedostatečným provzdušňováním a nemožností dodatečného zpracování materiálu. Jestliže však se podaří vytvořit optimální poměry, potom se obsah tak silně zahřeje, že se při rozkladu zničí nežádoucí zárodky, semena plevelů a vajíčka slimáků. Uzavřené kompostéry jsou také vhodné pro nasazení kompostových žížal.

Volba není jednoduchá
Pokud jsme se rozhodli pro kompostování v ohradníku, musíme řešit otázku volby materiálu a konstrukce. Máme ohradník postavit doma jen ze dřeva, nebo máme koupit hotový ohradník s pevnými betonovými pilíři? Má to být nepřizpůsobivý a menší, ale levnější ohradník, uzavřený kompostér z plastu, nebo dokonce zděný dvojitý ohradník? Důležité je, aby ohradník nebyl menší než 1 m2, jinak by nemohl probíhat horký rozklad. Ohradníkem musí mít na všech stěnách otvory, kterými bude pronikat do kompostu vzduch, tyto otvory ale nesmějí být tak velké, aby z nich vypadávala jemná zemina.

Ohradník ze dřeva
Pokud nechceme narušit přirozený vzhled zahrady, hodí se nejlépe dřevěný ohradník. Předností dřeva je snadné zpracování. Ohradník lze levně vlastnoručně zhotovit z domácích zásob dřeva, nebo ho můžeme nechat vyrobit na zakázku – se všemi požadavky: variabilní výška, odnímatelná přední stěna pro usnadnění práce apod. Různé varianty dřevěných ohradníků lze také zakoupit v obchodě.

Největší nevýhodou dřevěných staveb je, že vydrží jen po omezenou dobu, protože dřevo podléhá během let vlivu vlhkosti a rozkladných organismů. Trvanlivost dřeva lze prodloužit různými triky, například vyložením folií nebo nátěrem nejedovatými ochrannými prostředky na dřevo.

Ohradníky s betonovými nebo kamennými stěnami
Ohradníky se zděnými postranními stěnami nebo se stěnami z litého betonu vydrží dlouhou dobu, jsou však mohutné a nejsou nijak levné. Jsou vhodné především pro větší zahrady.

Kovové ohradníky
Na trhu se občas objevují ohradníky z kovů chráněných proti korozi. Také u nich musí být zajištěn přívod vzduchu do kompostu. Pokud nejsou kovové kompostéry opatřené tepelnou izolací, v důsledku vedení tepla kovy je v nich rozklad organického materiálu značně závislý na povětrnostních podmínkách. Většinou se nabízejí jako hotové výrobky. Ohradníky zhotovené z pozinkované oceli se nedoporučují, protože zvyšují v kompostu obsah zinku.

Ohradníky z drátěného pletiva
Ohradník lze snadno zhotovit z drátěného pletiva. Působí sice provizorně, ale na pohled je nenápadný a především je velmi levný. Konce pásu drátěného pletiva na plot (s oky přibližně 3 cm) spojíme jednoduše zaháčkováním k sobě. Vznikne tak válcovitý ohradník, do kterého se mohou dávat zahradní a kuchyňské odpady. Aby materiál nevypadával nebo se nevysušoval větrem, doporučuje se stěny ohradníku vyložit lepenkou nebo netkanou textilií.

Plastový kompostér
Otevřené ohradníky se zhotovují z recyklovatelných plastů jen zřídka, tento materiál se většinou používá u výrobků pro uzavřené kompostování. Uzavřené kompostéry potřebují jen málo místa a kompostování v nich je možné dokonce i na balkoně.

Kompostér K 390 - kompost v zahradě (MOUNTFIELD)

Kompostovací silo S 600 - kompost v zahradě (MOUNTFIELD)

Ukázka textu z knihy: Kompost, půda, hnojení; Robert Sulzberger
Rebo Productions CZ, spol. s r. o.
komerční zóna Čestlice-Průhonice, Obchodní 106, Čestlice
251 70 Dobřejovice
www.rebo.cz

foto: www.mountfield.cz

Články: kompost

16.03. 2008
19.37 kB čtenářů
Kompost (2)
18.03. 2008
22.11 kB čtenářů
Kompost (3)
07.09. 2011
8.61 kB čtenářů
Kompost jednoduše
03.04. 2012
7.79 kB čtenářů
Kompost svědčí půdě i rostlinám
20.04. 2009
36.50 kB čtenářů
Kompostéry - kompost na minimálním prostoru
20.09. 2011
9.41 kB čtenářů
Kompostování - jak rychle připravit kompost
08.04. 2014
7.57 kB čtenářů
Bokashi kompost - vlastní výroba cenného hnojiva
Diskusní fórum / Zahradní substráty, rašelina
13.09. 2016
37.77 kB čtenářů
Hnůj
08.08. 2016
114.45 kB čtenářů
Kompostování
09.10. 2015
119.48 kB čtenářů
Kompost
30.09. 2015
23.34 kB čtenářů
Zahradní odpad - kompostování
09.04. 2015
11.74 kB čtenářů
Mulčování
12.08. 2013
16.59 kB čtenářů
Mulčovací kůra - plíseň na nově založeném záhonu
22.06. 2012
4.72 kB čtenářů
Substrát na zelenou střechu
23.01. 2012
6.49 kB čtenářů
Výsevní substráty
20.05. 2011
17.47 kB čtenářů
Lávová drť
03.05. 2011
13.57 kB čtenářů
Okyselovač půdy
04.03. 2011
16.66 kB čtenářů
Výsev