Rostliny: Mentha piperita - máta peprná

Čeleď: hluchavkovité (Lamiaceae)
Lidové názvy: pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc
Popis: Je to vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem a podzemními i nadzemními výběžky (stolony) s četnými pupeny. Přímé čtyřhranné a v horní části rozvětvené chlupaté lodyhy jsou 30 až 100 cm vysoké. Vstřícné listy jsou vejčitě kopinaté (u některých odrůd až kopinaté), zašpičatělé a na okraji nepravidelně ostře pilovité. Jsou slabě chlupaté, mají žláznatě tečkovanou čepel a žilky na rubu jsou silně vyniklé, stejně jako lodyhy zpravidla nafialovělé.

Květy vyrůstají v hustých lichopřeslenech, nahloučených v koncové válcovité klasy. Mají pětizubý trubkovitý a na okraji řasnatý kalich; bledě nachová nebo narůžovělá koruna je čtyřcípá a téměř pravidelná. Tyčinky jsou čtyři, čnělka s dvojklanou bliznou daleko vyčnívá z koruny. Plody jsou nahnědlé vejčité tvrdky, které se však vytvářejí jen zřídka a jsou z větší části neklíčivé. Pokud vyklíčí, rostliny si nezachovávají vlastnosti rodičů a v druhé generaci se štěpí na původní rodičovské druhy (máta peprná je vícenásobný kříženec divoce rostoucích druhů, zejména máty vodní, klasnaté a dlouholisté). Kvete od června do srpna.

Výskyt: Pěstuje se v několika kulturních odrůdách ve většině evropských zemí na velkých plochách, velice často se však vyskytuje i ve venkovských zahrádkách a na vlhčích loukách. Nejlépe se jí daří v lehčích humózních půdách s dostatkem vláhy a světla v teplejších chráněných polohách.

Využití: Máta je součástí mnoha čajových směsí, menthol pak mastí, kloktadel, inhalačních směsí, masážních roztoků, ale i žvýkaček, bonbónů apod.

Množení: probíhá pouze vegetativně, hlavně dělením trsů nebo řízky výběžků, sázenými ve sponu 30 × 30 cm. Některé odrůdy (zejména anglická Mitcham s fialovými lodyhami) jsou náchylné k vymrzání a je nutno je chránit přihrnutím země.