Pnoucí rostliny dělíme podle způsobu zachycení na opoře. Různé druhy popínavých rostlin vyžadují různý stupeň opory. Zatímco přísavné rostliny přilnou ke zdi vzdušnými kořeny a zvláštní opěry nepotřebují, rostliny s ovíjivými úponky se samy pnou po konstrukcích (nejlépe drátěných nebo mřížových), pomocí úponek se proplétají a přichycují.

Pnoucí růže a některé další keře zase vytvářejí dlouhé výhony, které je nutno k podpěrným konstrukcím vyvazovat. Tento znak je klíčový při volbě rostliny vzhledem k povrchu opory.
Dalším důležitým hlediskem při výběru je celoroční, nebo jen sezónní efekt. Volit můžeme mezi opadavými a neopadavými. V mírných zimách mohou některé druhy podržet část listí na větvích (akebie pětičetná - Akebia quinata, zimolez japonský - Lonicera japonica). Chceme-li docílit celoročního pokrytí, volíme stálezelené druhy (břečťan popínavý - Hedera helix, zimolez Henryův - Lonicera henryi, ostružiník Henryův - Rubus henryi). Jejich omezený počet disponuje zajímavými tvarovými modifikacemi a vybarvením listů.
Dalším měřítkem je přítomnost nebo absence nápadných květů. Malé, zato četné květy (drobnokvěté růže, plaménky) působí spořádaným dojmem. Pokud toužíme po postupném vykvétání v průběhu celého vegetačního období, volíme kultivary k tomu vyšlechtěných druhů.
K popínavým rostlinám patří také jednoleté liány - letničky. Jsou zvláště cenné pro krátkodobý účinek. Například fazole, okrasné svlačce, povijnice a hrachory poskytují výjimečný způsob, jak vnést do výsadbového plánu různorodost. Můžeme je každoročně obměňovat podle svého přání.

Zajímavé kombinace
Přestože většina popínavých rostlin roste velice rychle a kdykoli je můžeme vyměnit, stojí za to důkladně promyslet jejich výsadbu. Nevšední kombinací pro odlehčené pergoly je například v zimě neopadavý zimolez Henryův v kombinaci s plaménkem Jackmanovým a vistárií květnatou. Zimolez kvetoucí žlutočerveně v průběhu června a července doplní temně fialové květy plaménku vykvétající od července do zámrazu. Součástí jsou světle fialová květenství vistárie uspořádaná v převislých hroznech. Její hlavní dobou květu je květen a červen, následně však remontuje. Po odkvětu vytváří šedé plstnaté ploché lusky, které zdobí rostlinu ještě dlouho po opadu listů. Působivý svým vzhledem je podražec (Aristolochia macrophylla). Už latinské příjmení prozrazuje dominantní estetický prvek - velké celokrajné srdčité listy. V jemnějším prostředí vynikne opomíjená akébie, nenáročná rostlina s dlanitě pětičetnými listy a méně nápadnými hnědopurpurovými květy. Popularitu získává křivouš, zvaný také trubač (Campsis radicans). Nápadné trubkovité květy ozdobí celou rostlinu v době od července do září nejčastěji v oranžové barvě, existují ovšem i bílé, žluté a červené kultivary.