Čeleď Violaceae violkovité
Jméno Rod získal své jméno již v antických dobách. Jeho význam není zcela jasný. Viola byla rostlinou mýtickou se silnou náboženskou symbolikou.
Rozšíření Asi 400 druhů roste na všech světadílech v mnoha rozdílných rostlinných společenstvech. V zahradách se jako dvouletky pěstují Viola x wittrockiana a Viola cornuta.

Viola cornuta , violka rohatá roste v jihozápadní Evropě a obliba jejích odrůd v poslední době stále stoupá. Rostliny dorůstají výšky 10–15 cm. Na jedné rostlině vykvétají desítky drobných, většinou vícebarevných květů. Barevná paleta květů zahrnuje všechny běžné barvy.

Viola x wittrockiana , maceška zahradní vznikla křížením několika původních druhů a v dnešní době se pěstují stovky různých odrůd. Rostliny dosahují výšky 10–30 cm. Stonek se od spodu bohatě větví a je porostlý vejčitými, po okraji vroubkovanými listy s výraznými palisty. Z úžlabí listů vyrůstají lysé květní stopky zakončené jedním květem. Květy mohou být jedno i vícebarevné, často s tmavým okem, v odstínech všech běžných barev. Vykvétají již na podzim, ale hlavní doba květu připadá na jarní měsíce.

Pěstování Semeno se vysévá koncem VI. nebo začátkem VII. do pařeniště nebo na venkovní záhon. Vzešlé sazenice se přepichují a v VIII. se vysazují na trvalé stanoviště. Je vhodný dobrý zimní kryt. Mladé rostlinky je možné také nahrnkovat, přezimovat v bezmrazém prostředí a vysadit až na jeře.

Použití Macešky jsou nejoblíbenějšími dvouletkami. Vysazují se do nejrůznějších typů nádob, na obruby, do kobercových záhonů, v kombinaci s jarními cibulovinami i jinde.