Rostliny: Datura - durman

Co do velikosti a barevnosti květů jsou durmany (Datura) stěží překonatelné. Však jim také málokterá jiná přenosná rostlina může konkurovat – alespoň pokud jde o popularitu mezi pěstiteli.
Pestré a vonné trubkovité květy, podle nichž rostlina dostala lidový název „andělské trumpety“, dosahují délky 15 až 45 cm. Objevují se od června do října, nejbohatěji však rostliny kvetou v srpnu.

Datura, nebo Brugmansia?

Durmany se v zahradnictvích a květinářstvích nabízejí pod různými názvy. Někteří systematici totiž rod durman dělí na dva užší rody: Datura a Brugmansia. Pod prvním z nich se potom skrývají jednoleté byliny se vzpřímenými květy a ostnitými plody, zatímco do rodu Brugmansia patří víceleté keřové durmany s květy převislými a s hladkými plody. Typickým a dobře známým zástupcem letniček z rodu Datura je i plevelný durman panenská okurka. Rostliny z obou skupin však mají jedno společné: všechny jejich části jsou jedovaté, proto si po manipulaci s rostlinou pečlivě umyjte ruce.

Kam s ním

Ideálním stanovištěm pro durman je polostinné místo chráněné před větrem, kam svítí ranní a večerní slunce. Polední slunce však durmany rády nemají. Za horkých dnů je dobré rostlinu čas od času osprchovat nebo orosit mlžičkou, což poslouží jako prevence proti sviluškám.

Vhodný durman si však najdete, i když máte stinný balkon nebo terasu. Můžete si vybrat například mezi odrůdami druhu Datura sanguinea (syn. Brugmansia sanguinea) a Datura vulcanicola (syn. B. vulcanicola).

Zemina, voda a živiny

Pro pěstování durmanů se nejlépe hodí speciální zemina pro balkonové a přenosné rostliny. Durmany potřebují hodně vody, mezi zálivkami by však kořenový bal měl trochu oschnout. Aby kořenový bal nebyl trvale promáčen, vylijte po každé zálivce z misek přebytečnou vodu.

Na tvorbu četných květů spotřebují durmany velké množství živin. Proto do nádoby už při sázení nebo přesazování (to byste měli provést každý rok na jaře) přidejte hnojivo pomalu uvolňující živiny a rostliny kromě toho každý druhý den přihnojujte tekutým hnojivem. Varovným signálem jsou žloutnoucí listy: zpravidla upozorňují na nedostatek hořčíku.

Zimování

Nevystěhovávejte rostliny po zimě předčasně ven. Až v květnu, kdy už nehrozí nebezpečí nočních mrazů, je vyndejte pokud možno v den, kdy je venku zataženo. Asi šest týdnů před přestěhováním do zimoviště, které by mělo mít teplotu 5 až 10 °C a může být i tmavé, přestaňte rostliny hnojit.

V březnu pak rostliny přemístěte na světlo. Pokud však durmany necháte přes zimu na světlém místě o teplotě 12 až 18 °C, přihnojování jen omezte, ale nezastavujte úplně. Tak se budete moct i v zimním období těšit z květů. V každém případě dbejte, aby kořenový bal ani v zimě nevyschl.