Pyrus calleryana - hrušeň (PPH)
Když se nahlas vysloví slovo hruška, ve většině případů si pod tímto pojmem představíme chutné a šťavnaté plody, které patří k nejznámějším druhům ovoce. Hrušeň jako ovocný strom není nutné příliš představovat. Možná proto pro někoho může znít poněkud překvapivě zpráva, že hrušeň může být i zajímavou a veskrze jenom okrasnou dřevinou. Ve srovnání s bohatou nabídkou ovocných odrůd hrušní je těch okrasných sice jenom málo, ale jejich výborné růstové vlastnosti by proto neměly zůstat nepovšimnuty.
Význam okrasných hrušní objevili zejména pěstitelé alejových stromů a po nich městští architekti a správcové veřejné zeleně, protože v nich prostě objevili stromy, na které se mohou spolehnout. A když strom dokáže prosperovat v městském, často nevlídném prostředí, s velkou nadějí můžeme k těmto rostlinám vzhlížet i z pohledu soukromých zahrad.I když se můžeme potkat s několika druhy okrasných hrušní, v nárocích na pěstování a částečně i ve způsobu použití mají mnoho společného. Hrušním se nejlépe daří na slunečném místě. Vyhovují jim půdy bohatší na živiny, velmi dobře propustné, s neutrální až zásaditou půdní reakcí. Můžou být klidně i suché až kamenité. Těmto podmínkám jsou hrušně velmi dobře přizpůsobeny. Hrušně zakořeňují hluboko a mají pevný kořenový systém. Proto spolehlivě tolerují i větrné polohy. Stejně pevné je i jejich dřevo, které má vysokou řezbářskou hodnotu. Nepřehlédnutelné jsou hrušně v době kvetení, kdy bývají obaleny bílou nadílkou květů. Stejně krásné jsou však tyto stromy ještě jednou v roce. Na podzim se listy některých odrůd vybarvují do zářivých odstínů žluté až červené barvy.
Ve volné přírodě rostou hrušně v Evropě, ale především v Asii. Celkem je jich kolem dvaceti druhů. V naší přírodě se můžeme potkat pouze s jediným druhem – hrušní obecnou (Pyrus communis). Tento druh má význam zejména při použití v krajině a samozřejmě i jako nejdostupnější podnož pro roubování ovocných odrůd. Přírodní formu této hrušně v běžné zahradě obvykle neuplatníme. Existuje však jedna zajímavá odrůda, která je velmi atraktivní a mimořádně vhodná pro malé zahrady. Je to kultivar Pyrus communis ‘Beech Hill‘. Tento kultivar hrušně pochází z Anglie a vyznačuje se úzkým, stěsnaným vzrůstem. Mladé větve vyrůstají v ostrém úhlu prudce nahoru. Proto je tento kultivar vhodný třeba do úzkých ulic, ale stejně efektní bude i v soukromé zahradě. Dorůstá do velikosti 8 – 12 m. Květy této hrušně jsou bílé, objevují se v bohatém množství v dubnu, listy jsou leskle zelené, na podzim výrazně vybarvují. Plody obvykle nepřesáhnou velikost 5 cm, jsou sice jedlé, ale mdlé a nezajímavé chuti. Právě kvůli plodům je dobré tuto odrůdu hrušně podsazovat nižším patrem keřů. Jestli stojí hrušeň samostatně v trávníku, je nutné v době zrání plody pravidelně vyhrabávat, ale v případě keřové podsadby můžeme spadané plody ponechat na zemi bez další péče.
Zajímavým druhem hrušně je i Pyrus calleryana, která pochází ze střední a jižní Číny. Tuto rostlinu pro Evropu objevil v druhé polovině 19. století francouzský misionář J. Callery, který vlastně způsobil, že hrušně získaly i kredit okrasné dřeviny. I když je od této hrušně vyšlechtěno více kultivarů, v naších podmínkách je nejdostupnější odrůda ‘Chanticleer‘. Tvar koruny tohoto kultivaru je vejcovitý až úzce konický. Dorůstá do velikosti 8 – 12 m. Květy jsou bílé a na rostlině rozkvétají obvykle v dubnu, nebo začátkem května. Plody této hrušně jsou velmi malé, obvykle nepřesáhnou 2 cm. Na podzim se listy vybarvují do atraktivních odstínů oranžové až rudé barvy. Pyrus calleryana je citlivější druh, který se hodí do teplejších, nebo chráněných lokalit.
Za zmínku ještě stojí další druh, který je pro použití v soukromých zahradách asi zcela nejvhodnější. Je to hrušeň vrbolistá (Pyrus salicifolia), zejména její odrůda ‘Pendula‘. Právě tento kultivar se také v zahradních centrech objevuje nejvíc. Listy má šedé až stříbrně zelené a na první pohled působí trochu atypicky. Je to nevysoký strom, který dosahuje výšky 4 - 6 m. Větve rostou zpočátku horizontálně, později dokonce převisle. Velmi často se stává, že šířka stromu dosahuje vyšších hodnot, než jeho výška. Pro hustý růst větví a výraznou barvu listí je právě tento kultivar výborným řešením v případech, kdy chceme rychle vytvořit pomocí rostlin na zahradě pocit soukromí a intimity. Poměrně zajímavým ozdobným prvkem jsou i plody, které jsou obvykle velké jenom 2 - 3 cm. Mají typický hruškový tvar a svěží zelenou barvu. Jejich hodnotu ocení zejména lidé, kteří si rádi aranžují různé podzimní dekorace. V kombinaci s jinými plody podzimu působí malé zelené hruštičky hezkým a neotřelým dojmem.
