Hlavní sezona nastává pro cibuloviny v době, kdy se ostatní květiny teprve probouzejí: na jaře. Pestře září z každé zahrady a my se jich po dlouhé zimě nemůžeme nabažit.

Nejprve vykvétají sněženky a šafrány, později narcisy a tulipány. Narcisy jsou k dostání vysoké i nízké, s květy žlutými, bílými či s oranžovým středem nebo dokonce plnokvěté. Sortiment tulipánů je rok od roku širší a kromě žlutých, červených, bílých, oranžových a růžových dnes existují dokonce i odrůdy s fialovými a téměř černými květy. Vedle uvedených všeobecně známých druhů však je na trhu řada dalších jarních cibulovin, které jsou sice méně známé, ale minimálně stejně pěkné.

Zvonce na konci zimy

Už v únoru otevírají své květy sasanky půvabné (Anemone blanda). Barevné spektrum jejich květů sahá od bílé přes jemné a výrazné odstíny růžové barvy až po fialovou. Tato nízká cibulovina vytváří malé koberce pod keři nebo stromy.

V březnu vystavují své květy na odiv ladoňky (Scilla), modřenky (Puschkinia), ladoničky (Chionodoxa) a bledule jarní (Leucojum vernum). Také jim vyhovují stanoviště pod dřevinami. Bledule můžete zaměnit se sněženkami, zvonečky jejich květů jsou však větší a objevují se později. Ladoničky a ladoňky se snadno rozrůstají i v trávníku, jejich modré květy pak září široko daleko.

Skutečná žeň a zlatý čas pro milovníky cibulovin nastává v dubnu. Rodů, druhů a odrůd, které rozkvétají, je nepočítaně. Mezi jinými jsou to sasanka hajní (Anemone nemorosa), snědek chocholíkatý (Ornithogalum umbellatum), hyacinty, řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris), řebčík perský (Fritillaria persica) a kandíky (Erythronium).

Procházka po lese

Podrost lesa pokrytý bílými květy sasanky hajní vypadá úchvatně. Stejně pěkně však může porost sasanek vypadat i v zahradě pod stromem. Jejich půvabné květy mohou mít i růžovou barvu. V módě jsou nyní hyacinty. Právem – vždyť žádná jiná cibulovina nevyniká tak intenzivní vůní. Můžete je vysadit do zahrady, květináčů nebo balkonových truhlíků.

Asi nejneobvyklejšími květy mezi jarními cibulovinami se vyznačuje nachově zbarvený řebčík kostkovaný: kresba jeho okvětních plátků připomíná šachovnici. Příbuzným řebčíku kostkovaného je řebčík perský, který upoutá nádherným švestkovým zbarvením zvonkovitých květů v hroznovitých květenstvích.

V květnu už se jaro nachyluje k létu. Doprovodí je květy řebčíku královského (Fritillaria imperialis), česneku perského (Allium aflatunense) a hyacintovce španělského (Hyacinthoides hispanica). Řebčík královský tvoří na záhonu úchvatnou podívanou díky přeslenům velkých červených, žlutých nebo oranžových květů.

A co dál?

Po odkvětu cibulovin vznikají v záhonech holá místa. Abyste se tomu vyhnuli, zakryjte je některou z půdopokryvných trvalek, které můžete vysadit na záhonu přímo nad cibuloviny. Na slunných stanovištích přicházejí v úvahu například bedrnička (Acaena), štěničník (Iberis) nebo mateřídouška, pro vyšší cibuloviny kakost Renardův (Geranium renardii) a dlužicha (Heuchera). Ve stínu můžete nízké cibuloviny kombinovat s kopytníkem (Asarum) nebo vrbinou (Lysimachia), vysoké například s kakostem oddenkatým (G. macrorrhizum). Cibluloviny mohou snadno prorůst kořeny jmenovaných půdopokryvných rostlin, takže si vzájemně nevadí. Listy trvalek, které raší většinou v dubnu až květnu, později žloutnoucí listy cibulovin z velké části překryjí, takže záhony nejsou opticky téměř narušeny.