Náhrada trávníku (1)

Všude tam, kde nejsou pro trávník dobré podmínky, nebo na místech, kde by se trávník špatně udržoval, jako jsou prudké svahy, používáme takzvané půdopokryvné rostliny, které mohou trávník nahradit. Jiné druhy samozřejmě sázíme na osluněnou suchou stráň a jiné pod velký strom, který nepropouští příliš světla.

Výhodou těchto rostlin je také to, že s nimi osazujeme i menší plochy, které by při zatravnění vyžadovaly složitou údržbu. Při osazování svahů bereme v úvahu jak estetické hledisko, tak jednoduchost údržby. Nejvhodnější jsou půdopokryvné rostliny, které svým kořenovým systémem svah zpevňují. Další jejich výhodou je velká rozmanitost. Máme velký výběr od poléhavých, nízkých konifer přes plazivé listnaté keře, vřesy, vřesovce a polštářové trvalky. Výška porostu musí být podřízena měřítku celé výsadby. Sázíme je proto do větších či menších skupinek tak, aby vytvořily souvislé kobercové plochy. Tyto výsadby můžeme ještě doplnit většími přírodními kameny, které pomohou zpevnit svah, a přiblížíme se s nimi přirozenému stanovišti. Kameny by měly mít oblé přirozené tvary, je vhodné je částečně zapustit do země a měly by se co nejvíce podobat kamenům v našem okolí.

Samostatnou kapitolou jsou dnes moderní střešní zahrady. Na ně se hodí trvalky a pokryvné keře pro extrémní sucho. Technické řešení takové zahrady je však natolik složité, že nemůže být součástí této knihy.

Půdopokryvné rostliny – rostliny, které kryjí půdu, najdeme mezi nízkými keři jehličnany i listnáči a také mezi trvalkami. Mnohé z nich při rozrůstání dále prokořeňují, odnožují, a tím půdu nejen kryjí, ale i zpevňují. Při výběru rostlin musíme dbát na to, jestli je osazované místo na slunci či ve stínu, a podle toho volit rostlinný kryt.

Příklady půdopokryvných rostlin

Jehličnany

• Juniperus horizontalis – jalovec polehlý – slunce i polostín, několik variet, přímo kopíruje terén a dále prokořeňuje;
• Juniperus communis ‘Repanda’ – jalovec obecný – roste celkem pravidelně do kruhu, slunná místa, nízký;
• Microbiota decussata – microbiota křížolistá – otužilá, snese přistínění, na zimu se barví do bronzova;
• Taxus baccata ‘Repandens’ – tis červený – nejraději polostín, kde snese i sucho, na slunečném stanovišti vyžaduje dostatek zálivky, výška cca 50 cm.

Listnáče

• Cotoneaster – skalník – možnost výběru mnoha plazivých variet – otužilý, snáší slunce i polostín, při rozrůstání větve prokořeňují, neopadává;
• Euonymus fortunei – brslen Fortunův – barevnolisté kultivary, na zimu neopadává, snese slunce i stín s dostatkem vláhy, poléhavé větve prokořeňují;
• Stephanandra incisa – korunatka klaná – slunce i polostín, nesnáší větší sucho, rychle rostoucí, vyžaduje častější řez, opadavá;
• Symphoricarpos chenaultii ‘Hancock’ – pámelník Chenaultův – nenáročný, slunce i polostín, rychle rostoucí, může namrznout, dobře regeneruje.

Slunná stanoviště

• Potentilla fruticosa – mochna křovitá – mnoho odrůd různě barevně kvetoucích, dobře propustné půdy, občas zmlazovací řez (více kvete);
• Spiraea japonica – tavolník japonský – nízké kultivary – nenáročná, otužilá;
• Rosa – růže – pokryvné, rozprostřeně rostoucí – pozor, některé odrůdy mají dlouhé výhony, je možné použít i nižší parkové odnožující.

Stinná místa

• Hedera helix – břečťan popínavý – postupně prokořeňuje, snese tak i suchý stín, jsou variety s různým tvarem i barvou listu (odrůdy s pestrobarevnými listy bývají choulostivější – sázíme na místa chráněná proti mrazu);
• Pachysandra terminalis – pachysandra klasnatá – stálezelená, otužilá;
• Vinca minor – barvínek menší – otužilý, snese sucho, rozrůstá se zakořeňujícími lodyhami, neopadává;