Ale nejen jarní cibuloviny nasytí v této době zahradníkovu vyhládlou duši. Podle síly zimy a mohutnosti sněhové přikrývky se od prosince do dubna můžeme těšit růžovými keříky vřesovce (Erica carnea) a v teplých oblastech i žlutými květy jasmínu nahokvětého (Jasminum nudiflorum).
Méně nápadné, ale z blízka o to efektnější, jsou květy vilínu (Hamamelis)
V březnu a dubnu vykvétá obyčejně také přesladce vonící lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Méně nápadné, ale z blízka o to efektnější jsou květy opadavých keřů dřínu obecného (Cornus mas), vilínu (Hamamelis) a lískovníčku (Corylopsis). Nepřehlédnutelné jsou také jehnědy lísek (Corylus) a dalších domácích dřevin. Snad nejznámější trvalkou vykvétající v březnu jsou primule čili petrklíče nebo prvosenky (Primula). Právě tento, ve volné přírodě celkem nenápadný posel jara, je nám prodejci nabízen v nejkřiklavějších barevných tónech. Celé palety narychlených, většinou importovaných a levných rostlin útočí na naše zimní šedí tak oslabené estetické cítění. Tyto nástrahy jsou tak silné, že kupující často zapomíná na zásady o používání barev a vybírá bez plánu - předzahrádky pak vypadají, jako kdyby do nich někdo rozhodil náruč velikonočních vajíček. Přitom i ve skromnosti je krása. Květy čemeřice (Helleborus), jaterníku trojlaločného (Hepatica nobilis), plicníku (Pulmonaria), koniklece (Pulsatilla) a violky vonné čili fialky (Viola odorata) jsou možná méně nápadné, avšak alespoň stejně zajímavé. Ty poslední navíc také překrásně voní.
Přelom dubna a května je onou dobou, kdy začínáme nad vývojem vegetace v naší zahradě ztrácet kontrolu. Dřeviny se květy přímo obalují a nasazují listy a trávník se nejen zelená, ale také žlutí pampeliškou a bělí sedmikráskami. Záhony se zaplňují trvalkami a nežádoucím plevelem. Cibulnaté, hlíznaté a oddénkové rostliny ztrácejí na stydlivosti. Pyšně, v sytých barvách se teď k nebi tyčí trsy narcisů, vysoké tulipány, neskutečné hyacinty a řebčíky královské rovné jako svíčka. A i když budeme dávat pozor sebevíce, některá rostlinka naší pozornosti nakonec asi přece jen unikne. Ale právě to je tak krásné na zahradním životě - že začíná každým rokem znovu.
