Sukulenty

Tučnolisté rostliny okouzlují krásnými tvary listů, nápadnými květy i svou výjimečnou skromností.

Kdo by o sobě mohl říct, že je nenáročný, nevyžaduje téměř žádnou pozornost, a přitom po celý rok vypadá skvěle? Z lidí asi málokdo, ale mezi rostlinami se takové najdou: příslušníci rozmanité skupiny tučnolistých sukulentů. Ty totiž v přírodě rostou na nehostinných skalách nebo ve vyprahlých pouštích a polopouštích, takže jsou přizpůsobeny intenzivnímu slunečnímu záření a delším obdobím sucha.

Otužilé domácí druhy, choulostiví exoti

Mrazuvzdorné rostliny z čeledi tlusticovitých, jako rozchodník (Sedum), rozchodníkovec (Hylotelephium) nebo netřesk (Sempervivum), vytvářejí jižní atmosféru po celý rok. Obohatí drobné výklenky na zahradě, terase, ale i na střeše atraktivními listy a v létě i něžnými květy. V zimním období by však tyto klenoty měly stát na zastřešeném místě nebo být chráněné před deštěm a sněhem přikrývkou z chvojí.

Exoticky rozmanité jsou na mráz citlivé sukulenty z rodů aloe, růžicovka (Aeonium), tlustice (Crassula), kolopejka (Kalanchoe), dužnatka (Echeveria) nebo Pachyphytum. Ty mohou být venku jen přes léto a před prvními mrazy musí dovnitř.

Čím méně péče, tím lépe pro rostliny

Péče o tučnolisté rostliny je naprosto bezproblémová. Zalévejte je až tehdy, když zemina úplně vyschne – ale nikdy dovnitř růžic. Zahnívající listy nebo růžice vždy z rostliny vystřihněte. Hnojení není nutné – a když už, tak stačí jednou za sezonu.

Dceřiné rostlinky můžete oddělit a použít k osázení další nádoby. Chcete-li mít rostlin více, zkuste je namnožit řízkováním. Zvlášť snadné je to u rozchodníků, které zakořeňují už z malých kousků.