Nic není platné, že na zahradu sneseme vzácné, drahé, krásné rostliny, když ji neumocní perfektní, velké plochy trávníku. Jeho založení není tak snadnou záležitostí, že bychom k ní mohli přistoupit bez osvojení alespoň základních znalostí.
Založení trávníku
Jako pro budovu dobré základy, tak i pro trávník je důležité, jaké lože mu připravíme. Je třeba znát vlastnosti stanoviště. Máme-li spodní vrstvu jílovitou, málo propustnou, je třeba zřídit drenáž, nebo aspoň trativod (jáma vyplněná kameny a štěrkem), jinak je nebezpečí podmáčení trávníku a jeho zamechování. Je-li struktura vrchní vrstvy poškozena stlačením, je lépe ji ve vrstvě 15 až 20 cm sejmout. To uděláme i v případě, chceme-li upravit spodní propustnost podloží. Přitom odstraníme z půdy všechny oddenky a kořeny vytrvalých plevelů, všechny části pevných odpadů a kamenů, které by později mohly mít nežádoucí drenážní vlastnost, nebo by při slehávání půdy způsobily nerovnoměrnost povrchu.
Pro trávník je nejvhodnější půda středně těžká o hodnotě pH 5,5 až 6,5. Půdu těžkou můžeme upravit přidáním písku, lehkou pak přimísením rašeliny, listovky nebo jílovité půdy.
Nejlepší rada: Trpělivost, nespěchat!
Podloží, kterému upravíme požadovaný tvar a sklon, zkypříme, aby se lépe spojila spodní vrstva půdy s vrchní a urychlilo se zasakování a zpětné vzlínání vlhkosti. Pak rozprostřeme vrchní 15 - 20 cm vrstvu půdy obohacenou o zásobu plného hnojiva, která zajistí dobrý vývoj trávníku. V průměru můžeme použít dávku 30 - 60 g plného hnojina - nejlépe Cereritu - na 1 m2. Tuto dávku zapravíme do hloubky 8 až 10 cm. Pak povrch urovnáme a necháme několik týdnů v klidu. V té době vyklíčí semena plevelů, které zničíme mechnicky, přehrábnutím, vytrháváním. Objeví-li se vytrvalé plevele ze zapomenutých oddenků, zasáhneme herbicidem, který nezanechává rezidua v půdě. Nejvhodnější je Roundup. Působí přes listovou plochu na kořeny a rostlina během 2 - 4 týdnů odumře. Poslední prací před vlastním výsevem je zapravení tzv. startovacího hnojiva do svrchní půdy 30 - 50 mm v dávce asi 20g na 1 m2. Použijeme některé plné hnojivo (Cererit, NPK), a nebo dusíkaté - síran amonný v dávce 5 g čistého dusíku na 1 m2.
Výsev travního semene
Termín výsevu je třeba vybrat mezi dubnem a říjnem tak, aby půda!byla už - nebo ještě - prohřátá, což je předpokladem klíčení travních semen a počasí takové, za kterého se dá předpokládat dostatek vláhy. Nebo musíme mít k dispozici závlahu umělou.
Výběr druhů
Pro osev si musíme vybrat takové druhy trav, které odpovídají našemu stanovišti a naší představě, k jakému účelu má náš trávník sloužit.
Kolik travního semene?
Kvalitního čerstvého osiva by mělo stačit 10 až 20 g na 1 m2. Pro lepší manipulaci při výsevu můžeme osivo smísit se stejným množstvím písku nebo pilin.
Co po vysetí?
Po vysetí zapravíme semena do půdy opatrným zasekáváním hráběmi nebo přehrábnutím svrchní vrstvy půdy. Poslední fází je utužení půdy, aby se zlepšila vzlínavost vláhy ze spodiny a usnadnilo se klíčení.
První sečení
Jakmile tráva doroste do výšky 10 cm, posekáme ji na 5 cm. Tento první úkon neprovádíme sekačkou, její nože nejsou dost ostré a rostlinky, které nebývají ještě svými kořeny dostatečně zachyceny v půdě, by mohla vytrhat. Poprvé kosíme ostře nabroušenou kosou.
Až dosáhne tráva opět výšky 10 cm, znovu ji pokosíme na 4 až 5 cm. Tím je trávník založen, práce na něm ale nekončí, následuje období pravidelného ošetřování trávníku, přihnojování a odplevelování.
