Rostliny pod korunami stromů

Není jednoduché osázet místa pod stromy. Rostliny tu trpí nedostatkem světla a také suchem.
Stromy a keře v zahradě většinou dobře prospívají, ale pod nimi to často vypadá nevzhledně. Ve stínu koruny a v konkurenci kořenů totiž bývá těžké udržet hustý a svěží trávník, natož prosperující květinový záhon.

S těmito problémy se potýká nejeden zahrádkář. Ale profesionálové si i v takovýchto případech vědí rady. Úspěch je totiž otázkou správného výběru rostlin a způsobu výsadby.

Zvlášť obtížně se osazují místa v bezprostřední blízkosti stromů, jako jsou javor a bříza. Jejich kořeny rostou mělce pod povrchem půdy a vytvářejí hustou spleť, která nenechává jiným rostlinám prostor pro růst. Rostliny vysazené na takováto místa brzy hynou. Rovněž jírovce a buky ztěžují život jiným rostlinám rostoucím v jejich bezprostřední blízkosti, ale na rozdíl od výše zmíněných stromů především nedostatkem světla.

Lesní a hajní rostliny

Vhodné pro vysazení spodního bylinného patra jsou dřeviny, které mají hlouběji uložený kořenový systém ve tvaru srdce: jabloně, jeřáb, hloh (Crataegus ’Carrierei’), duby a borovice. Pro osázení těchto míst jsou ideální trvalky, které planě rostou v lese. I ty však potřebují alespoň dobré startovní podmínky, aby mohly v husté spleti kořenů stromů zakořenit.

Nejvhodnější dobou pro založení trvalkového záhonu pod korunami stromů je právě srpen. Důvod je prostý. Stromy už v této vegetační sezoně téměř ukončily růst a také už neodebírají z půdy tolik vody. Trvalky tak mají do zimy dost času dobře zakořenit, zesílit a připravit se na konkurenci vzrostlých sousedů v následující sezoně.

Pozor na kořeny stromů

Kdo se někdy pokusil o výsadbu pod mohutné stromy, ví, jak silně je zde půda protkána hustou spletí kořenů a kořínků. Stromům však nesvědčí, jsou-li jejich kořeny poraněny nebo nešetrně odstraňovány. Pozor dejte zejména na kořenové vlášení, jímž strom přijímá vodu a živiny. Proto buďte opatrní a ohleduplní. Vyberte si pokud možno místo mezi hlavními kořeny, odstraňte plevel a rýčem vyhlubte výsadbovou jámu potřebné velikosti. Naplňte ji kvalitní zeminou obohacenou vyzrálým kompostem a vysaďte rostlinu. Nakonec rozhoďte kompost v množství asi deset litrů na metr čtverečný a celou plochu zakryjte mulčovací kůrou.

Vrstva kůry silná 5 až 10 cm udrží v půdě vlhkost a bude ji postupně obohacovat o humusové látky. Ke stromům nikdy nenavážejte větší množství zeminy – při zasypání kmene vrstvou půdy totiž strom většinou hyne. Musíte-li přesto zeminu ke stromům nasypat, například při terénních úpravách pozemku, nepřisypávejte ji až těsně ke kmeni, ale nechte kolem něj minimálně 20 cm plochy volné.

Důležitá je zálivka

Na jaře kontrolujte vlhkost půdy, neboť právě během rašení a v hlavní růstové fázi (do konce června) odčerpávají stromy z půdy nejvíce vláhy. Kromě toho působí koruny stromů jako deštníky, skrz něž se i při hojném dešti dostane k dole vysazeným bylinám jen malé množství vody.

Pod stromy můžete vysazovat nejen byliny, ale i keře. Kupříkladu břečťan (Hedera) je mohutná plazivá či popínavá rostlina, která dobře roste i v hlubokém stínu pod hustými korunami stromů. Rovněž bobkovišeň (Laurocerasus), cesmína (Ilex) a tis (Taxus) dobře snášejí konkurenci o světlo i o životní prostor. Také meruzalka alpská (Ribes alpinum ’Schmidt’), různé druhy a odrůdy pámelníku (Symphoricarpos) a téměř všechny zimolezy (Lonicera) jsou vhodné pro stinná místa pod vzrostlými stromy.

Doporučené rostliny

Rozlehlé stinné plochy pod korunami stromů nemusejí být chudé na květy. Existuje řada trvalek, které i při nedostatku slunečních paprsků nasazují bohatství květů. Mákovník velšský (Meconopsis cambrica) je sice krátkověký, avšak rozmnožuje se samovýsevem, takže se na stanovišti udržuje sám a rok od roku se jen stěhuje o kousek dál. Podobný způsob „kočovného“ života vede i jedovatý náprstník červený (Digitalis purpurea) s bohatstvím nádherných květů, který rovněž náleží ke krátkověkým trvalkám, avšak samovýsevem se na stanovišti udržuje po dlouhá léta. Díky neobyčejnému množství květů se stal velmi oblíbenou rostlinou i kakost vznešený (Geranium magnificum). Bohatě kvete na slunci i ve stínu stromů. Podzimní sasankovky japonské (Anemone japonica ’Honorine Jobert’) kvetou na přelomu léta a podzimu.

Lesní rostliny s atraktivními listy

Vedle kvetoucích trvalek hrají při osazování a zkrášlování stinných míst pod korunami stromů důležitou úlohu rovněž rostliny okrasné listem. Dlužicha krvavá má půvabné, velmi jemné a něžné kvítky, avšak její dekorační hodnota spočívá zejména v listech, které bývají rozmanitě zbarvené či zdobené různou kresbou. Červenolisté odrůdy by však neměly být příliš ve stínu, protože listy zde zelenají a ztratí svůj původní atraktivní vzhled. Papratka japonská (Athyrium niponicum ’Metallicum’) má čepele listů stříbřitě až červenavě vybarvené. Nenáročná tráva – ostřice japonská (Carex morrowii ’Variegata’) s krémově bílými panašovanými okraji listů dobře poroste téměř na každém stanovišti. Rodgerzie stopkolistá (Rodgersia podophylla) je atraktivní zejména svými nápadně velkými listy, ale i výraznými bílými květenstvími.