Řezané květiny - zahradnické triky (1)

Denně na evropských letištích přistávají letadla, jejichž útroby jsou naplněny růžemi, fréziemi či alstromeriemi. Dříve nebyly květiny pěstovány po celý rok na vyhřívaných záhonech a neexistovala květinářství. Ten, kdo si chtěl zkrášlit domov, využíval nabídky vlastní zahrady. Pro vázu připadaly v úvahu pouze domácí rostliny a ty byly k dispozici pouze v určitém období.

Svádění a flirt

Kde je zahradník, tam se nenajde jen vůle, ale také cesta, praví se v jednom starém pořekadle. Zahradníci vyvinuli mnoho triků, aby období květu posunuli, pozdrželi nebo prodloužili. Kvůli posunutí květu byly rostliny dobře zásobené živinami rozmazlovány v zimním období dostatkem tepla. Byly vysazovány na koňský hnůj do pařenišť nebo přímo domů. Ačkoli od tohoto topení oddělovala rostliny silná vrstva hlíny, stávalo se často, že vysoká koncentrace solí spálila kořeny. „Tak často se svými časnými dětmi hynou i matky,“ praví se varovně ve starých knihách, přičemž dětmi jsou zde myšleny květy. Menší riziko podstupovali ti, kdo své rostliny přemístili do skleníků nebo do chladnějších místností v domě.

Zahradníci starých časů byli schopni pozdržet květ až o čtyři týdny následujícími způsoby:
- naordinovali rostlinám hladovku nebo je přesazovali později,
- odlamovali první poupata: „Když karafiátům budeme neustále odlamovat první výhonky, můžeme je libovolně zdržet natolik, že začnou kvést teprve pozdě na podzim či dokonce v zimě.“
- cibulky tulipánů a narcisů vykopané kolem Jakuba (25. července) nevysazovali na Michala (29. září), ale teprve časně zjara následující rok i za cenu nekvalitních květů. Cibulky se na zimu ukládaly na chladné místo chráněné před hlodavci. Za zvláštní umění se považovalo přimět určitý druh rostlin, aby kvetl po delší dobu. Chudobky s plnými květy to dělaly samy od sebe.
- Lilie byly sázeny do různých hloubek (5, 10, 15 cm), přičemž ty nejsilnější cibulky byly nejhlouběji a propracovaly se na denní světlo jako poslední. Některé z nich byly ještě předtím, než stačily rozvinout listy, přiklopeny květináčem nebo jinou nádobou, aby byl odejmutím světla pozdržen jejich růst.
- Hlízy sasanek se nevysazovaly všechny najednou, ale vždy s odstupem jednoho měsíce.

Přirychlení hledíků

Hledíky překypující nádherou barev patří dodnes k nejoblíbenějším jednoletým květinám díky tomu, že kvetou od června až do pozdního října. Při dobré péči vydrží keříky i deset dní a když otrháte uvadající květy, otevřou se zbývající poupata. Hledíky se po staletích tak přizpůsobily svému životu ve vázách, že vytvářejí tím více květů, čím častěji je otrháváte. Souplodí hledíků vypadá dobře také v sušených kyticích.

Jelikož rostliny zpravidla nepřežijí zimu našich zeměpisných šířek, pěstujeme je každý rok znovu. Zahradníci dříve soutěžili o první kvetoucí rostliny v roce. Vysévali v květnu, červnu, vykopávali rostliny ze země ještě před prvními mrazy a s květináči nebo kořenovými baly je stavěli do dřevěných bedniček, které umístili do pařeniště nebo skleníku.

V lednu přenesli hledíky do domu, na světlé, avšak chladné místo, podobně, jako se to dělalo s pažitkou nebo česnekem medvědím. Takto předpěstované rostliny kvetly v novém roce velmi časně.