Nad plevelem lze výborně naříkat nebo na něj nadávat. Přitom vedle metody číslo 1 (pořádný rýč) existuje několik výborných technik, které mezitím upadly téměř v zapomnění a jež vám značně usnadní práci s rostlinami vyskytujícími se v celých porostech nebo takovými bylinami, jako je pěťour maloúborný pocházející z Peru a zavlečený do Evropy francouzskými vojáky okolo roku 1800.

Na začátek snad přece jen několik slov na obhajobu obžalovaných: Pěťour, popenec, hluchavka, ptačinec a rozrazil se dají vytáhnou ze země bez přílišné námahy. Tyto rychle rostoucí rostliny by byl hřích zařadit do skupiny plevele. V dobách, kdy hnojiva ještě téměř neexistovala, se tyto rostliny hned po vytrhání pokládaly na záhon jako snadný zdroj živin. I v kuchyni se objevovaly mladé listy a vrcholy stonků prvních čtyř jmenovaných bylin jako salát, zelenina nebo přísada do polévky.

Mezi rostliny zeleniny a salátu zasázejte měsíček (Calendula) tak, jak to bylo obvyklé ve starých klášterních zahradách. Je vhodný také špenát nebo moderní květiny jako aksamitník (Tagetes) nebo jiné jednoleté květiny, které vykvetou ještě týž rok. Důležité je, aby rychle zaplnily mezery a předstihly tak bouřlivý rozvoj plevele. Pokud časem začnou příliš omezovat zeleninu, vytrhejte jednotlivé rostliny a dejte je do vázy nebo je ponechte na záhonu v rámci mulčování.

Zvláště v teplých oblastech se záhony dříve po okrajích osazovaly 10-20 cm širokým pásem čistce (Stachys byzantina) nebo jemné mateřídoušky (Thymus serpyllum), aby se tak zabránilo vniknutí plevele na záhony zvenčí. Jak naši předkové správně vypozorovali, vytlačovaly obě tyto rostliny vytrvale svou zelenou konkurenci, jakmile se jednou na záhonu usadily. Pravděpodobně se tento proces neděje pouze díky světlu, vodě a živinám, které jim odebírají, ale také díky látkám, které do půdy vylučují jejich kořeny a drží tak své konkurenty v jakémsi biochemickém šachu. Tam, kde stříbrobílé výhonky čistce zapustily kořeny, se již sotva najde něco k pletí. Je však třeba také přiznat, že pod plstí listů rádi kladou svá vajíčka hlemýždi, v suchých oblastech nebo na písčitých půdách má však toto nebezpečí své hranice. Zelená ochranná pásma na okrajích záhonů splňují svůj úkol po dlouhá léta.

Týž účely měly pásy hustě nasázené meduňky. Tato ochranná bariéra navíc dvakrát třikrát za sezónu dodává aromatické listy na čaj nebo pro mulčování.

Stará zahradnická moudrost říká, že dvakrát řádně vyplít zeleninové záhony stačí, a to podle počasí přibližně čtyři a osm týdnů po výsevu nebo výsadbě. Půda při pletí nesmí být ani příliš vlhká, ani příliš suchá. Zkušení zahradníci již mají vyvinutý cit pro to, kdy „se to hodí“ a kdy jim plevel bude klást nejmenší odpor.

Od biblických časů platí pravidlo: Plít dříve, než začnou rostliny kvést. Protože pokud již rostliny zahltily záhony svými semeny, budete mít s pletím x-násobné množství práce.

Abyste si ušetřili časově náročné vytrhávání plevele na jaře, rozprostřete na sklizené záhony na podzim novinový papír (v 5-10 vrstvách) a překryjte jej tenkou vrstvou půdy. Nedostatek světla zabrání semenům plevele vyklíčit. Do jara papír zetlí a záhon je volný pro další generaci zeleniny.

Metodou, která obzvláště dobře funguje v suchých oblastech, je řádné zalití záhonů přibližně čtyři týdny před výsevem nebo výsadbou. Při obzvláště velkém suchu zalévejte dvakrát třikrát v průběhu deseti dní. Jakmile plevel vyrazí ze země, zlikvidujte rostliny rukou nebo motykou. Mnozí autoři historických příruček pro zahradníky doporučují tuto metodu aplikovat před sázením dokonce dvakrát. Jelikož ale voda, vítr a živočichové jako mravenci zavlékají semena plevelů na záhony, je bezpečnější začít vysazovat zeleninu již po první likvidaci plevele.

Na podzim nahrabte na prázdné záhony listí z ořešáku a překryjte jej tenkou vrstvou půdy. Třísloviny vyplavené deštěm z listů působí jako růstový inhibitor. Do jara tento účinek opadne a záhony můžete znovu osázet.

Kořenové plevely, jako je pýr a bršlice, nedávejte na kompost přímo, ale použijte je na přípravu výtažku. Pokud do nádoby přidáte kopřivu, urychlíte kvašení. Hmotu kompostujte nejdříve po třech týdnech.