Prevence a ochrana zeleniny a ovoce (1)

Když si svou daň přišli do zahrady vybrat slimáci nebo houby, spoléhali zahradníci na sílu léčivých rostlin. Pokud má ovoce, zelenina nebo květina po boku vhodného zeleného partnera nebo pokud je pokropíte jeho vůní, ztrácejí škůdci zájem, a tak rostliny mohou nerušeně pokračovat v růstu

Na partnerovi záleží

„Zahrada vychovává zahradníka k trpělivosti a klidu,“ říkají Číňané. To jen někteří lidé se nechávají vychovávat rychleji než jiní. Zvláště v počátcích dokáží zahradníci pěkně zuřit, když na zelenině nebo květinách objeví nějaké zvířátko. Ne všichni živočichové jsou škodliví a škůdci i nemoci jsou součástí přírody, „seslané dobrotivým otcem, aby rostliny či zahradník nebyli příliš zpupní“, věřívalo se dříve. Aby se slimáci nebo hraboši důkladně vyhubili, tak, jak se o to lidé v minulosti pokoušeli nejrůznějšími způsoby, je třeba trochu více než jen několik rozzuřených zahradníků. Od zkušených starých lidí může člověk ještě dnes slyšet rčení: „Zahradník se musí naučit dělit se.“ To neznamená, že by se měl svalit do zahradního křesla a čekat, zda na něj něco zbude, ale měl by hájit svůj podíl přiměřenými prostředky.

Magický svazek, nebo laciné triky?

Jakkoli se při sázení, pěstování i sklízení dbalo na kosmické vlivy, napadali dřepčíci kapustu nebo holubi výsadbu, nabádalo se ke spěchu a na měsíc se zapomnělo. Prevence byla v módě tenkrát stejně jako dnes a byla dodržována stejná pravidla ohledně měsíce jako u ostatních pěstitelských prací.

Pozorní zahradníci si všimli, že sousední rostliny se vzájemně ovlivňují, růst svého souseda brzdí nebo podporují, a tyto poznatky uváděli při osazování záhonů do praxe. Mezitím moderní věda potvrdila výměnu informací mezi rostlinami, které jsou ve spojení pomocí aromatických látek vylučovaných kořeny. Pokud do jedné z nich kousne nějaký živočich, sousedky se to okamžitě dozvědí leteckou poštou a posílí svou obranu. Chytrý zahradník nečeká, až se něco takového stane, ale troubí na poplach již dopředu a zeleninu pokropí například odvarem z bylin. Takto vysprchované rostliny reagují na domnělý útok mobilizací svých obranných sil. Pokud se o něco později pokusí skutečná houba vniknout do listů, je na ni rostlina díky cvičnému poplachu připravena. Obrana ale stojí mnoho energie, a proto časem pozornost rostliny opadává, dokud jí nová sprcha nevyhlásí opět poplach.

Míšení druhů a očkování bylinkovými čaji nezaručují stoprocentní ochranu, chemické postřiky ovšem také ne. Na některých místech, některé roky, s některým druhem nebo některou odrůdou to někdy vychází lépe, někdy hůře, záleží na tom, v jaké formě jsou rostliny, škůdci i zahradníci. Abyste z míšení druhů a bylinkových vývarů měli co největší užitek, neměli byste rostliny zahlcovat přílišným množstvím dusíku, měli byste se cvičit v trpělivosti, pozorovat a sbírat vlastní zkušenosti.

Ovoce a zelenina v dobré společnosti

Celer, zvláště silně aromatický celer bulvový, chrání košťáloviny před běláskem zelným a mouchou květilkou zelnou a udržuje v uctivé vzdálenosti i dřepčíka.

Lichořeřišnice, koriandr a měsíček podporují zdravý vývoj brambor, jestliže je v řádcích umístíte mezi ně. Osev účinkuje preventivě proti plísni bramborové (Phytophthora infestans), zelený koberec zabrání, aby dešťová voda rozstřikovala spory hub ze země na listy brambor.

Přebytečné rostliny rajčat zasázené v blízkosti třešní odpudí černé mšice. Především višeň jako zákrsek (např. morela stinná) bude mít z rajčat užitek, u višní s vysokým kmenem je účinek mizivý. Pokud nemáte žádné přebytečné rostliny, ale zato naléhavý problém s mšicí listovou, rozvěste odstřižené zálistky rajčat do korun třešní nebo jiných dřevin, jejichž špičky větví jsou napadeny mšicemi. Podobných výsledků dosáhnete také s výhonky pelyňku nebo routy vonné.

Dříve nechávali ovocnáři růst kopřivu v blízkosti bobulovin. Výživné kopřivy pravidelně sekali a používali je při mulčování záhonů se zeleninou, na výtažky nebo je nechali na místě. Staré hnízdo kopřiv platilo za nejlepší místo, kam lze zasázet černý nebo červený rybíz – kopřivy po sobě totiž zanechávají zkypřenou půdu bohatou na humus a živiny. Pokud nemáte čas nebo chuť kopřivy pravidelně sekat, musíte před vysázením keřů pečlivě odstranit všechny kořeny, protože jinak bude plevel keře utlačovat a zaroste je.

Ozimé žito, vhodné k výsevu ještě v říjnu, není pouze dobrým zeleným hnojivem pro záhony se zeleninou. Osvědčilo se také ve společnosti chřestu, protože brání muškám Platyparea poeciloptera v kladení vajíček. Když se totiž mušky v dubnu vydrápou ze svých kukel, je obilí již tak vysoké, že tito krátkozrací živočichové své hostitelské rostliny již nenajdou.

Ukázka části textu z knihy Rady našich babiček, Dorothée Waechter
Nakladatelství Rebo Productions CZ, www.rebo.cz

foto Hana Vymazalová