Mnoho rostlin bylo zapomenuto za posledních pár desetiletí a patří mezi ně nepochybně i Centranthus ruber, nesoucí snad ještě méně známé české jméno mavuň. Pochází z oblasti Středozemního moře, kde planě obývá velmi nehostinné stráně pobřeží a suché slunné kamenité stráně. Přidáme-li k těmto nárokům, že se jedná o trvalku, rýsuje se nám velmi zajímavá rostlina.

Centranthus ruber - mavuň
Hledání místa pro mavuň nebývá u nás příliš složité, neboť je až vzácně nenáročná a slunných kamenitých svahů je u nás dost a dost. Snese poměrně značné sucho i když poté spíše přežívá než aby dělala parádu. Jelikož pochází z jižněji položených oblastí, občas mívá problém zvládnout naší zimu. Není tak choulostivá na mráz jako na vodu, která zmrzá a rozmrzá kolem kořenů. Jako rostlina velmi závislá na kořenovém systému, který jí hledá vodu i tam kde není, nesnáší jakýkoliv pohyb v této oblasti. Potrhání mrazem spolu s přemokřením vede k zahnívání a rostlina pak rychle hyne. Místa s dobou drenáží, při zdech nebo v místech dešťového stínu v případě přesevu samy vyhledávají, můžeme jim tedy vyjít vstříc.
Mavuně hledejte u zahradníků pod těmito latinskými názvy:
Centranthus ruber -- růžový květ, u nás vzácně
Centranthus ruber ´Coccineus´- karmínově červený
Centranthus ruber ´Albus´- čistě bílý
Hledáte-li s čím Vám půjdou nárokově a barevně dohromady, zkuste následující:
Nepeta x fassenii -- šanta
Lavandula officinalis -- levandule
Sedum telephium, spectabile -- rozchodníky (vysoké)
Hypericum polyphyllum -- třezalka
Santolina cyparissias, pinnata
Salvia officinalis, x superba -- šalvěj
Festuca gautierii, glauca - kostřava
a spousty dalších...
Ondřej Fous, www.hosta.cz







