Fóliové tunely a pařeniště

Fóliové tunely a pařeniště postavené v zeleninové zahradě rozšiřují možnosti pěstování sazenic – někdy umožňují i pěstování plodin až do doby sklizně. Rostliny, které rostou na svém trvalém stanovišti, někdy potřebují ochranu, která jim pomůže přečkat pozdní mrazy zjara a časné na podzim. Tytéž metody poskytující ochranu se dají využít i k otužování sazenic.

Fóliové tunely

Můžete si snadno opatřit fóliové tunely vyrobené z polyetylenu, které mají v zahradě mnohostranné použití. Jsou lehké a snadno se s nimi pracuje. Nevydrží sice dlouho (dva až tři roky), ale dají se lacino nahradit.

Polyetylenové plachty se často používají ve tvaru dlouhých nízkých tunelů o výšce asi 30–60 cm, které mohou sloužit jako určitý poklop. Nízký tunel snadno zvládnete postavit sami. Zarazíte do země řadu kovových obručí, napnete přes ně polyetylenovou plachtu a zakotvíte ji buď motouzem, nebo několika dalšími obručemi. Konce upravte tak, že polyetylen spojíte a přivážete ke kolíku. Pro větrání fólii prostě po stranách nadzvednete. Fóliovník si můžete vytvořit v jakékoli velikosti, ať už ke krytí jediného řádku sazenic nebo celého záhonu s raným salátem – můžete ho postavit i tak, aby se do něj dalo vstoupit a byl dost velký, aby se v něm mohlo pracovat. Takovéto fóliovníky si můžete sestavit sami, dají se však koupit jako souprava ocelových vzpěr a těžkého polyetylenu s úpravou proti ultrafialovému záření, což prodlužuje jejich životnost. Fóliovník, do kterého se dá vstoupit, je levnější než skleník a dá se snáze postavit, má však i své nevýhody. Není vhodný pro větrné místo, protože silný vítr může poničit konstrukci. I když se dá vytápět, nedokáže udržet teplo tak účinně jako skleník. Problémem může být i kondenzace vlhkosti, protože větrání je omezeno na konce fóliovníku.

Pařeniště

„Studené“ pařeniště bývá nevytápěné – je to vlastně jakýsi velký poklop na stálém místě – ale v případě potřeby se také dá vytápět. Tradiční pařeniště má základnu z cihel nebo dřeva. Vzadu je o něco vyšší než vpředu a je zakryté svažujícími se skleněnými okny. To zaručuje, že pařeniště dostává maximum slunečního světla a také je to účinně chrání před deštěm. Moderní pařeniště jsou vyrobena z kovu nebo umělé hmoty a mívají střechu ze dvou šikmých stran spojených ve hřebeni – vypadá tedy podobně jako střecha miniaturního skleníku.

Pařeniště jsou ideální pro rostliny, které nepotřebují plnou ochranu vytápěného skleníku, a tvoří dokonalou přestupní stanici pro otužování zeleniny, než ji přesadíme na venkovní záhon. Mohou být vytápěna elektrickými či naftovými kamínky nebo kabely ohřívajícími půdu.

K větrání pařeniště můžete pootevřít nebo úplně odstranit všechna či některá okna. Při pořizování vybírejte takové, které má okna zavěšená a opatřená podpěrou, aby mohla zůstat otevřená – okna bývají těžká a neskladná a špatně se s nimi hýbe.

Pařeniště byste měli umístit na slunné, ale chráněné místo tak, aby šikmá strana dostávala maximum slunečního světla. Za chladných nocí můžete na okna položit kus starého koberce, pytloviny nebo podobného materiálu jako dodatečnou izolaci.