Jarní cibuloviny - první paleta barev (2)

Nejen do země

Jarní krásu cibulovin si můžeme dopřát i na balkoně či terase. Vybereme si dostatečně hlubokou nádobu, aby rostliny mohli dobře růst. Velmi vkusně působí cibuloviny i v dřevěných nádobách nebo starých kamenných korytech a velkých ozdobných květnících. Jejich dno vysypeme vrstvou drenážního materiálu a tuto vrstvu pak zasypeme zeminou, přičemž dbáme na to, aby okraj nádoby byl dvakrát výš, než je výška vysazené cibule. Cibuloviny pak do nádob vysazujeme jednu vedle druhé tak, aby se nedotýkaly. Nakonec dosypeme zbytek zeminy a zalijeme. Do opravdu hlubokých nádob můžeme cibuloviny vysazovat také v několika vrstvách dle nároku na hloubku výsadby a získat tak krásné, postupně kvetoucí dekorace. Velmi působivá je i kombinace cibulovin se stálozelenými rostlinami, jako je například břečtan, zakrslé jehličnany nebo traviny.

Kvetení si můžeme urychlit

Oblíbenou disciplínou více či méně zkušených zahradníků je rychlení cibulovin, což je jakési oklamání přírody. Principem je časnější umělé vytvoření lepších teplotních a světelných podmínek pro růst a kvetení. U našich venkovních cibulnatých květin je třeba navíc rostlinu zmást i tím, že jí nízkou teplotou nasimulujeme zimní období, což je pro kvetení nutné. V domácích podmínkách však máme jen zřídka možnost přesně regulovat teplotu, a tak se musíme spokojit s pozdějšími termíny kvetení, tedy většinou v únoru až dubnu. Obecně platí, že čím je období rychlení blíže k jaru, tím se rostliny rychlí lépe. Pro velmi raná rychlení jsou propracovány postupy časné sklizně s následně přísně dodržovanými teplotami označované jako preparace. U pozdního rychlení ovšem docela vystačíme se zdravými v obvyklé době sklizenými cibulemi. Vybereme si cibule větší velikosti, aby měly dostatek zásobních látek. Nejlépe se pro rychlení hodí první jarní cibuloviny, k nimž patří sněženky, bledule, ladoňky, i modřence a hlíznaté krokusy. U těchto rostlin jde svým způsobem pouze o mírné přirychlení. V případě tulipánů a narcisů vybíráme cibule o průměru alespoň 3 cm. Tvar přitom musí být víceméně kulatý, nikoli plochá šupinka. Kupodivu, i když jsou náročné na pěstování, rychlit jdou dobře hyacinty, vhodné jsou cibulky o průměru 5 cm.

Postup rychlení

Vhodná doba pro zahájení příprav k rychlení je září. Do přenosných nádob vysazujeme cibulky ve skupinách třeba po pěti tak mělce, aby jim vyčnívaly špičky. Půda musí být lehká, tedy s větším přídavkem písku, rašeliny, případně perlitu. Hyacinty se často rychlí jednotlivě v nádobě o průměru 9 cm. Někdy dokonce i ve sklenici tak, aby kořínky sahaly do vody. Drobné jarní cibuloviny sázíme také alespoň po pěti, kontejner stačí o průměru 8 cm. Můžeme si ovšem osázet i celý truhlík několika druhy. Osázené nádoby pak zapustíme ven do půdy, ideální stanoviště je však nevytápěný skleník, fóliovník nebo pařeniště. Venku je totiž někdy těžké cibuloviny v nádobě v pravý čas pod sněhem najít a uvolnit. Vysazené cibule během podzimu dobře zakoření. V prosinci můžeme do tepla přenést drobné cibuloviny, v lednu hyacinty a modřence, v únoru tulipány a začátkem března narcisy. Nejprve nádoby očistíme, opatříme miskami a umístíme do teploty 10 až 12 °C, asi za dva týdny postupně zvyšujeme na 16 až 18 °C. Vyšší teploty, málo světla a suchý vzduch vedou k vytahování do výšky, pokřivení, květy jsou deformované nebo se poupata neotevřou a papírovatějí. U hyacintů se někdy na rostliny nasazují zpočátku tmavé kornouty, pokud se požadují dlouhé květní stvoly nad listy. Doba od přenesení do místnosti po rozkvět je 3 až 6 týdnů. Rozkvetlé nádoby můžeme umístit v časném jaru i venku a ukrývat je jen při mrazech. Cibule po odkvětu nevyhazujeme, musíme je ovšem zvolna otužovat. Teprve koncem dubna je přenášíme ven a vysadíme poněkud hlouběji do volné půdy. Po zaschnutí cibulky opět sklidíme jako v případě volně vysazených cibulovin. Budou ovšem menší a dva roky po sobě je do rychlení nazařazujeme.