Jehličnany - hlavní areály výskytu

Nejodolnější v jakýchkoli klimatických podmínkách jsou vždy domácí druhy jehličnanů. V oblasti České republiky jsou to druhy evropské, především středoevropské, které budou nejodolnější vůči nízkým teplotám v zimě. Druhy rostoucí v přirozených areálech našich hor, ve Vysokých a Nízkých Tatrách, v Karpatech a v Alpách mohou v nížinách trpět nikoli mrazem, ale střídavým rozmrzáním a zamrzáním během mokrých deštivých zim. Nepříznivě se na nich rovněž projevuje celkové znečištění ovzduší (smog, exhaláty, prašnost atd.).

Druhy pocházející z horských pásem Evropy (např. z Kavkazu, pohoří Balkánu, Pyrenejí nebo z hor skandinávských zemí) odolávají u nás obvykle také mrazu a je zajímavé, že jsou i odolnější vůči znečištěnému ovzduší více než naše druhy domácí. Naopak druhy rostoucí v celém Středomoří, Černomoří a v západní Evropě na atlantickém pobřeží jsou u nás už choulostivé vůči nízkým zimním teplotám, protože tato oblast je svými průměrnými ročními teplotami charakteristická pro severní okraj subtropického pásma. V příznivých zimách se slabými mrazy a dokonalou zimní ochranou přežívají však tyto druhy v našich podmínkách u nás také.

K běžně rostoucím středoevropským druhům patří Abies alba (jedle bělokorá), Ephedra distachya (chvojník dvouklasý), Juniperus communis (jalovec obecný), Juniperus nana (jalovec nízký), Juniperus sabina (jalovec chvojka), Larix decidua (modřín opadavý), Picea abies (smrk ztepilý), Pinus cembra (borovice limba), Pinus mugo (borovice kleč), Pinus sylvestris (borovice lesní) a Taxus baccata (tis červený).

Rozvoj námořní plavby a objevitelské cesty po světě koncem 17. a hlavně v 18. století znamenaly kromě jiných oborů také obrovský rozmach přírodních věd. Ze zámořských cest byly dováženy sazenice různých květin, keřů i stromů, včetně jejich semen, a tím byl dán základ pro novou odbornou disciplínu – tzv. introdukci rostlin. Introdukované dřeviny nemají původ (domovinu) u nás, ale jinde ve světě. Dlouhé roky pěstování v našich podmínkách způsobily, že mnoho druhů se stalo odolnými tak, že často překonaly i domácí dřeviny. Nyní jsou běžně pěstovány v našich zahradách a parcích.

Hlavní světové přírodní areály, odkud pochází většina cizokrajných jehličnanů pěstovaných u nás, se převážně vyskytují v klimaticky mírném pásmu severní polokoule.

Oblast východoasijská

Japonsko, Kurily, Sachalin, Korea – z těchto oblastí pocházejí: Cryptomeria japonica, Larix kaempferi, Pinus densiflora, Sciadopitys verticillata, Taxus cuspidata aj.
Čína: Juniperus chinensis, Juniperus squamata, Metasequoia glyptostroboides, Thuja orientalis aj.
Sibiř: Microbiota decussata, Picea obovata, Pinus sibirica, Ephedra monosperma.
Himálaj: Cedrus deodara, Pinus wallichiana, Taxus wallichiana, Tsuga dumosa.

Oblast severoamerická

Kalifornie, Skalisté hory, západní Kanada: Abies concolor, Abies excelsior, Abies lasiocarpa, Abies nobilis, Chamaecyparis lawsoniana, Chamaecyparis nootkatensis, Calocedrus decurrens, Picea breweriana, Picea engelmannii, Picea pungens, Picea sitchensis, Pinus aristata, Pinus contorta, Pinus flexilis, Pinus jeffreyi, Pinus ponderosa, Pseudotsuga menziesii, Sequo-iadendron giganteum, Thuja plicata, Tsuga heterophylla, Tsuga mertensiana.
Východ USA, Kanada: Abies balsamea, Chamaecyparis thyoides, Juniperus virginiana, Picea glauca, Picea mariana, Pinus banksiana, Pinus strobus, Taxodium distichum, Thuja occidentalis, Tsuga canadensis.

Oblast evropská

Pyrenejský poloostrov a severní Afrika: Abies pinsapo, Cedrus atlantica, Pinus nigra var. salzmanii. Balkán: Abies cephalonica, Juniperus sabina, Picea omorika, Pinus heldreichii, Pinus nigra var. pallasiana.
Alpy: Pinus nigra var. austriaca.

Oblast maloasijská a Kavkaz

Abies nordmanniana, Cedrus libani, Picea orientalis.

V uvedeném přehledu nejsou vyjmenovány všechny jehličnany rostoucí v jednotlivých oblastech, ale jen ty nejdůležitější, které se pěstují u nás jako čisté botanické druhy nebo v různých barevných a tvarových formách.

Jehličnany: Cryptomeria japonica - kryptomérie japonská

Jehličnany: Pseudotsuga menziesii - douglaska tisolistá

Ukázka textu z knihy Jehličnany pro zahrady a skalky, Petr Pasečný
Nakladatelství Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
www.grada.cz

foto Hana Vymazalová