Rostliny: Leucothoe - leukotoe

Na první pohled by se mohlo zdát, že zimní zahrada je smutná a ponurá a že není moc důvodů k její návštěvě. Že to tak opravdu často bývá, není žádným tajemstvím, ale věřte – všechno může být i jinak. Stačí se jenom trochu poohlédnout po odborné literatuře nebo zajít pro inspiraci do zahradního centra, a hned objevíte nápady, jak vytvořit zahradu, aby byla přitažlivá i v zimním čase. Přece je tolik rostlin, které zůstávají zelené i zimě, nebo mají pokroucené větvičky, barevnou kůru, nebo dokonce v zimě i kvetou! Do skupiny v zimě krásných rostlin patří i Leucothoe, rostlina ve všech ohledech zajímavá a krásná.

České jméno leukotoe je jenom fonetickým přepisem odborného názvu, nakonec není ani důvod jméno příliš měnit. Vždyť Leucothoé byla bájnou postavou řecké mytologie. Tato zajisté sličná dáma byla milenkou boha Apollona, která byla později proměněná v keř. Je-li tímto keřem opravdu rostlina Leucothoe, je to jasné vysvětlení proč je tato dřevina tak krásná a tak zajímavá.

Zanechejme ale raději soukromí boha Apollóna stranou a věnujme se spíše rostlině samotné. Leucothoe je příslušníkem čeledi vřesovcovitých, kam mimo jiné vedle vřesovců a vřesů patří i dobře známé azalky, rododendrony či brusinky a borůvky. Tento rod tvoří na několik desítek druhů, které pocházejí zejména z východní Asie a Severní Ameriky. Některé druhy jsou opadavé, ale pro naše podmínky má význam jenom úzký výběr stálezených druhů, respektive jejich kříženců a kultivarů. Tyto kultivary se vyznačují převážně mírně poléhavým, rozložitým charakterem růstu, přičemž můžou dorůst maximálně do velikosti kolem 150 cm, obvykle to však bývá mnohem méně. Při bližším pohledu do rodného listu této dřeviny by jsme se mohli dozvědět, že pro naše podmínky se hodí například druhy Leucothoe fontanesiana nebo Leucothoe axillaris. I když výše zmíněné druhy opravdu v naších podmínkách můžou prosperovat, pro zahradní použití rozhodně dáme přednost jednotlivým kultivarům, které patří zcela vážně mezi opravdové „třešničky na dortu“. Jedním z kultivarů, který vstoupil na náš zahradnický trh mezi prvními je Leucothoe walteri ‘Rainbow‘. Tato půvabná rostlina dorůstá do velikosti kolem 0,6 – 1m. Její listy jsou pevné, kožovité a v době rašení jsou zeleno-bílo-růžově kropenaté. Během léta jsou převážně zelené s lehkou a nepříliš nápadnou bílou kresbou. S nástupem podzimu rozehrají další barevné představení, neboť listy postupně rudnou, až se postupně zbarví do barevných tónů rudého vína. Tato nápadná barva jim vydrží až do nástupu jara, kdy opět začíná tříbarevné stadium rašení. Při představě barevné proměnlivosti snadno pochopíme proč tento kultivar dostal jméno ‘Rainbow‘ (z angličtiny = duha). Nakonec i ostatní kultivary této zajímavé rostliny se vyznačují dramatickou proměnlivostí barvy listů, ale mezi sebou se liší buď velikostí, odstínem či tvarem listů i celého keře. Za zmínku zajisté stojí i odrůda Leucothoe ‘Zeblid‘, která je mezidruhovým křížencem druhů Leucothoe walteri a Leucothoe axillaris. Ve srovnání s předešlým druhem je tento kultivar nižšího a výrazně kompaktnějšího vzrůstu. Výrazně rudá barva zimních listů je mimořádně dekorativní při námraze nebo slabounké vrstvě sněhu. Vedle těchto kultivarů se na našem trhu objevují i novější a rovněž velmi zajímavé odrůdy. Jednou z novinek je úžasné Leucothoe axillaris ‘Curly Red‘ (z angličtiny = rudé kadeře), pro které je typický strnulý růst výhonů a nevelké, pokroucené a poměrně velmi tvrdé listy. Červená barva se objevuje jak při rašení, tak samozřejmě i v zimní době.

Pěstování těchto rostlin není složité, ale je zapotřebí pamatovat, že i jako ostatní zástupci této čeledě i Leucothoe patří mezi vápnostřežné rostliny, proto se mu nejlépe daří v kyselé, rašelinné půdě s vysokým obsahem humusu. Důležitou podmínkou optimálního růstu těchto rostlin je vysoká vlhkost vzduchu, proto je pokud možno vysazujte dále od zpevněných ploch nebo zdí budov, čím předejdete vystavení rostlin teplému a suchému vzduchu, který sálá v létě z rozpálených zdí, chodníků a cest. Optimálním místem pro výsadbu je stanoviště v polostínu nebo na slunečném, ale vlhkém místě. Leucothoe se velmi dobře přizpůsobí i životu ve stínu, ale jeho vybarvení nebude zdaleka tak výrazné.

Jestli se vám podaří najít s touto rostlinkou „společnou řeč“, je pravděpodobné, že se brzy stane jedním z vašich zahradních favoritů. Napomoct tomu může nejenom její použití přímo v zahradní tvorbě, ale i skutečnost, že její větvičky jsou v zimním období vděčným materiálem při aranžování květin, jsou krásným doplňkem při vazbě adventních věnců, vánočních svícnů či jako prostá dekorace na vánoční stůl.