Rostliny: Cocos nucifera - palma kokosová, kokosovník ořechoplodý

Stejně jako datlovník, patří i kokosová palma k druhům pěstovaným po tisíciletí. Její původní vlast neznáme, patrně pochází z jižní Indie, Oceánie či Indonésie.

Na štíhlém, 5–25 m vysokém kmenu Cocos nucifera vyrůstá až 2 m dlouhá lata květenství. Po naříznutí z květenství vytéká až 50 litrů mízy, z které se vyrábí „palmový cukr“ nebo „palmové víno“, jehož destilací vzniká pálenka arak. Po oplození se vyvíjí velká peckovice, kokosový ořech, který pokrývá silná, ve zralosti většinou žlutá pokožka (exokarp). Pod ní nalezneme tlustou vrstvu vláknitého mezokarpu, který se nazývá koir; vyrábějí se z něj lodní lana, provazy, koberce a slouží jako obalový materiál. Znají ho i zahrádkáři, kterým z koiru upletené rohože pomáhají držet svahy či okraje jezírek.

Tvrdá skořápka (endokarp) má tři slabá místa („oči“). Pod nejslabším, kterým prorůstá klíček, je uloženo embryo. Ke skořápce zevnitř přiléhá bílý endosperm – jedlá hmota, kterou v sušeném stavu známe jako kopru. U nezralých plodů se vnitřní dutina vyplní kokosovou vodou (laicky mléko). Kokosovým ořechem si lze i zatopit, ze skořápek se totiž pálí kvalitní dřevěné uhlí.

Kokosové ořechy jsou nejen chutné, ale mohou být i nebezpečné. Gravitační síla a 10 m výšky ve spojení s tvrdou skořápkou již nepříjemně otestovaly nejednu lebku. Tyto úrazy patří v tropických oblastech k poměrně častým, rozhodně se jich lze obávat víc než jedovatých hadů nebo žraloků.