Rostliny: Butia capitata - butie hlavatá

Nejhojnější druh rodu Butia v kultuře i přírodě pochazí z jihu Barzílie a Uruguaye. Mezi butiemi se řadí spíše k větším druhům, kmen může dosahovat výšky 1-6 m. Řapíky listů jsou otrněné a toulec květenství hladký a sivý.

Populace na jižním okraji areálu se hodnotí jako odlišný taxom se jménem odorata. Různí taxonomové jej považují buď za samostatný druh, nebo jen pouhou varietu. Vyznačuje se tolerancí k nízkým teplotám, uvádí se schopnost přežít krátkodobě při teplotě až -10°C.

Rod Butia

Do rodu patří 9–13 druhů, zahrnujících malé, bezkmenné až středně velké palmy. Kmeny jsou hrubé díky zbytkům listových pochev. Rostou v otevřených pampách Jižní Ameriky od jihu Brazílie přes Uruguay a východ Paraguaye až po severovýchodní Argentinu. Jsou blízce příbuzné velkému rodu Syagrus, rostoucímu v podobných biotopech. Jejich zpeřené listy mají charakteristické postavení lístků směrem vzhůru do tvaru písmene V a většinou jsou celé listy obloukovitě prohnuté. Mimořádně elegantní butie se vyznačují velmi pomalým růstem a značnou skromností, proto jsou velmi dobře použitelné jako nádobové rostliny zdobící zahrady, balkony a různá otevřená prostranství. Od mládí snesou přímé slunce. V přírodě rostou na výrazně písčitých stanovištích, leckdy v téměř čistém písku, takže je důležité sázet do hodně písčitého propustného substrátu a živiny dodávat raději formou hnojiva. Semena butií mají tři póry v blízkosti středu semene a jsou mimořádně tvrdá. Probrat je ke klíčení je velkým problémem, navíc informace o podmínkách pro klíčení se výrazně liší: jednou se doporučují nízké teploty, případně chladová stratifi kace, jindy naopak teploty až ke 40 °C. Přírodní poměry na stanovištích však nevylučují správnost obou informací. Někdy může pomoci i napilování povrchu semen, určitě namáčení v teplé vodě, ale i několikatýdenní stratifi kace v chladu a suchu. Chce to občas střídat teplotní režimy, až se jednou trefíme správně a semena vyprovokujeme. Jistou výhodou je aspoň fakt, že semena drží klíčivost dlouhodobě, takže je na takové experimenty dost času. Právě nevalná klíčivost semen zapříčinila menší rozšíření butií. Staly se téměř opakem datlovníků, které vám klíčí málem i v odpadkovém koši. Přitom oč hezčí by byly butie jako náhrada za datlové palmy.