Erica - vřesovec, zahradní a pokojové druhy

Rod vřesovec je velice bohatý na druhy, botanici jich popsali více jak 500. Naprostá většina jich roste v jižní Africe. Nejedná se pouze o nízké keříky, některé jsou poměrně mohutné keře či menší stromy. Stromové vřesovce (dva druhy rostou i v Evropě) mají tvrdé, velice kvalitní dřevo, které se používá na výrobu dýmek. Vřesy poskytují také bohatou pastvu včelám, zvláště na jaře to může být jejich první pastva.

Přehled druhů zahradních vřesovců

Půvab vřesovců nemalou měrou přispívá k barevnému bohatství zahrádek po celý rok. V zahradách je možné pěstovat více druhů vřesovců, které se liší nejen tvarem květů a květenství, ale také dobou květu.
Jednotlivé druhy nakvétají v různých obdobích roku a jejich správnou kombinací můžeme zajistit, že naše vřesoviště pokvete nejenom celou sezónu, ale díky vřesovci pleťovému i v zimě.
V létě kvetoucí vřesovce jsou náročnější na zimní teploty, zvláště špatně snášejí časté změny teplot a holomrazy, které jsou typické zvláště v nížinách. Přes zimu je chráníme nasypáním borové hrabanky na povrch půdy a lehkou přikrývkou chvojí. Nebezpečné je také promrzání nádob, které můžeme obalit bublinkovou fólií či také nakrýt chvojím.
I tyto vřesovce se pěstují v různobarevných odchylkách, ale pestrost kultivarů je menší než u vřesovce pleťového.

Vřesovec brvitý - Erica ciliaris

Vyšší vřesovec, který na vřesovištích ve Francii dorůstá výšky i přes 1 m, u nás v kultuře je však nižší. Letorosty jsou hustě chlupaté, listy jsou širší, ve svazečcích po třech. Listy jsou na okrajích dlouze brvité. Květy vyrůstají po třech v koncových hroznech; jsou baňkovité, poměrně velké – až 1 cm dlouhé, prašníky jsou ukryté uvnitř květu. Kvete začátkem léta v červnu a červenci.

Vřesovec popelavý - Erica cinerea

Nižší vřesovec dorůstající výšky kolem 40 cm. Letorosty jsou jemně pýřité, listy lysé, obvykle tmavě zelené až purpurové, na okrajích podvinuté a brvité, po třech v přeslenu. Květy jsou v hustých koncových hroznech, zvonkovité s nevyčnívajícími prašníky. Kvetoucí rostliny působí řídkým, mírně neupraveným dojmem, zvláště pokud rostou ve stínu. Kvete koncem léta, v srpnu a září.

Vřesovec čtyřřadý - Erica tetralix

Vřesovec, který v příhodných podmínkách dorůstá do výšky až 1 m, u nás je však vysoký jen kolem 30 cm. Listy jsou pýřité, na okrajích žláznatě chlupaté, na větévkách vyrůstají ve čtyřčetných přeslenech. Květy vyrůstají na řídce olistěných, asi 10 cm dlouhých větvích, bývá jich kolem 10 a jsou nahloučené v okolících na vrcholu větviček. Květy jsou baňkovité, prašníky jsou zcela schované uvnitř květu. Roste v západní Evropě, vzácně se vyskytuje i u nás na Šumavě a Jizerských horách, kde ho obvykle najdeme v řídkých smrčinách na vrchovištích. Kvete v létě, v červenci až srpnu.

Vřesovec těkavý - Erica vagans

Kompaktněji rostoucí keřík vysoký až 50 cm. Listy i větvičky jsou lysé, listy jsou v přeslenech po 4 - 5. Kvetoucí větve jsou vzpřímené, s množstvím hustě nahloučených květů, květenství má kuželovitý vzhled a je dlouhé až 10 cm. Jednotlivé kvítky jsou široce zvonkovité, z květů vyčnívají tyčinky. Kvete v létě v červenci a srpnu.

Vřesovec Wiliamsův - Erica williamsii

Nízký vřesovec dorůstající výšky kolem 20 cm. Letorosty jsou hustě chlupaté, listy na okrajích žláznatě chlupaté, vyrůstají ve čtyřčetných přeslenech. V zimě se zbarvují hnědě či žlutě. Květy jsou nahloučené v hustých hroznech na koncích větví. Hybrid Erica tetralix x Erica vagans nalezený v roce 1910 v Anglii. Kvete na podzim.

Pokojové vřesovce

Jihoafrické vřesovce mají nepřebernou škálu barev květů. Květy jsou u některých druhů velké, trubkovité, u jiných podobné zahradním vřesovcům. Pro svoji různorodost a atraktivitu se již v 19. století začaly pěstovat jako oblíbené pokojové rostliny. V kultuře byly botanické druhy jako Erica gracilis, Erica canaliculata, Erica caffra, Erica blanda, Erica persoluta či Erica ventricosa. Největší obliby však dosáhly jejich hybridy a to především v zimě kvetoucí Erica hiemalis a na jaře kvetoucí Erica hybrida.

Pokojové vřesovce u nás nejsou venku zimuvzdorné, vyžadují však chladné a světlé zimování. Pěstují se podobně jako indické azalky. Vyhovuje jim umístění mezi dvojitými okny starých domů, vhodné jsou též do zimních zahrad, zasklených balkonů či světlých hal. Vysazují se do rašelinného substrátu, který má být stále mírně vlhký s dobrou drenáží na dně květináče. Přes léto je zaléváme více, v zimě zálivku omezíme, protože hrozí zahnívání kořenů. Vyžadují dostatek nejlépe rozptýleného světla.

Větévky s květy se také suší a používají ve vazačství. Ještě v osmdesátých letech byla v zahradnictvích široká nabídka pokojových vřesovců. Teplé a suché panelákové byty, ve kterých špatně rostou, však způsobily snížení poptávky a dnes se s nimi setkáme jen zřídka. Ale možná, že je čeká renesance….